Rozpočtové náklady opatření vláda v příštím roce odhaduje na 130 miliard korun. Z čeho se to celé zaplatí? Pomoci mají příjmy ze státních firem či z mimořádné windfall tax čili daně z mimořádných zisků a zvýšené příjmy z emisních povolenek.
Vedle energetických firem a bank by se windfall tax mohla týkat ještě petrochemie. „Windfall tax jsme začali diskutovat,“ řekl po jednání vlády ministr financí Zbyněk Stanjura. Na dotaz iDNES.cz řekl, že počítá s výnosem této daně 70 miliard korun. Detaily mimořádné daně ale ještě vláda doladí ve středu.
Vláda svým rozhodnutím zastropovat ceny energií reagovala na jejich prudký růst v důsledku Putinovy války proti Ukrajině a energetické války Ruska proti Západu. Rusko se rozhodlo úplně zastavit plynovod Nord Stream 1.
Dodavatelé budou muset přepočítat zálohy
Opatření má začít platit v listopadu, takže dodavatelé elektřiny a plynu budou muset přepočítat zálohy, které platí zákazníci.
Změnu energetického zákona kvůli zastropování cen elektřiny a plynu budou muset schválit obě komory parlamentu. Sněmovna se mimořádně sejde v pátek.
Premiér Fiala uvedl, že vláda zvolila takové řešení, že by návrh vlády mohli schválit i opoziční poslanci. Ale hnutí ANO již reagovalo odmítavě.
„Jestliže se v tuto chvíli nastavuje strop šest korun za kWh, tak si uvědomme, že před dvěma lety byla ta cena koruna a před rokem přibližně dvě koruny. Je dobře, že se vláda rozhodla zastropovat ceny energií, ale sazby jsou extrémně vysoké,“ uvedl pro iDNES.cz bývalý ministr průmyslu a obchodu za ANO Karel Havlíček. Upozornil, že nakonec lidé zaplatí mezi osmi a devíti korunami za kWh, protože k ceně silové elektřiny je potřeba připočítat 30 až 40 procent.
Šéf Pirátů Ivan Bartoš se opřel do bývalého premiéra, šéfa ANO Andreje Babiše, který minulý týden navrhl zastropovat cenu elektřiny na 1 500 korun za megawatthodinu, stejně tak cenu plynu. Ministr návrhy označil za nesmysly, které by znamenaly bilionový zásek do rozpočtu, a vyzval Babiše, ať takové věci neříká.
