Vláda následně po zasedání kabinetu vzala na vědomí informaci o tom, že ministerstvo životního prostředí vydá do 16. listopadu nesouhlasné stanovisko se záměrem na rozšíření dolu. Na tiskové konferenci to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). O možnosti řešit záležitost na půdě Evropské komise, o které před jednáním vlády hovořil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), kabinet nejednal. Podle Brabce by to bylo předčasné.
„Přestože budou udělána technická opatření, například těsnicí zeď, přestože bude monitoring vody, tak stále hrozí i podle názoru regionů nezanedbatelné riziko, že může pokračovat stav, který se tady už reálně stal před desítkami let, kdy došlo k výraznému poklesu hladiny spodní vody především v oblasti Uhelné, Hrádku nad Nisou a dalších obcí. O vodu by mohly přijít tisíce lidí,“ řekl v úterý Brabec.
Pro případ, že se Polsko rozhodne v přípravě záměru i přes český nesouhlas pokračovat, budou ve stanovisku stanoveny další podmínky. „Jedná se především o parametry těsnicí antifiltrační zdi proti poklesu spodní vody, o monitoring, o val proti prašnosti, další opatření proti hluku,“ uvedl ministr.
O tom, že by se věc měla řešit v Evropské komisi, jak navrhoval Zaorálek, vláda nejednala. „Jsou tady další možné kroky, o kterých možná pan ministr Zaorálek hovořil, ale je zcela předčasné o nich mluvit teď. My s polskou stranou mluvíme několik let. Jednání se vedla na úrovni premiérů, ministrů životního prostředí. Víme, že pro polskou stranu je projekt dolu Turów velmi významný z pohledu jejich energetické bilance. Myslím, že teď je předčasné říkat, jaké budou kroky,“ doplnil Brabec.
Česko nesouhlasí s rozšířením polského dolu Turów. Lidé z příhraničí se obávají ztráty pitné vody |
‚Neexistuje krizový plán‘
„Hlavně ve Václavicích jsou už teď lidé, kteří nemají pitnou vodu ani v minimu, natož v dostatku. Mělo by v tom stanovisku z našeho pohledu zaznít, že neexistuje žádný krizový plán, jak se budou lidi zásobovat vodou třeba za pět let, kdy se těžba k nám přiblíží,“ řekl Brabcovi obyvatel Uhelné Milan Starec. „Máme pocit, že je urgentně potřeba vyřešit zásobování pitnou vodou,“ dodal. Obává se toho, že i když Česko dá nesouhlasné stanovisko, Poláci od záměru neupustí.
„Je potřeba přiznat, že to, že my vydáme nesouhlasné stanovisko, a já ho dnes budu vládě za ministerstvo navrhovat, opravdu neznamená, že oni s tím musí nutně přestat. Proto připravujeme souhrn podmínek, které jsou v tom stanovisku. Několik desítek podmínek realizace,“ uvedl dříve ministr.
Uznal také, že situaci se zásobováním pitnou vodou je třeba řešit. „Krizový management ve chvíli, kdy bychom zásobovali tisíce lidí z cisteren, je těžko představitelný. Ono by to šlo, platila by to polská strana, ale bylo by to velmi obtížné. Polská strana podle mých informací nabídla alternativní vedení vody z Bogatyně, ale nevíme o tom nic dalšího,“ dodal Brabec. Zástupcům obcí slíbil, že je bude informovat o tom, jak se záležitost vyvíjí.
O možném zásobování vodou z polské nádrže Witka dříve hovořil i liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Bylo by to výrazně levnější než budování přivaděče přes Jizerské hory, které by podle odhadů přišlo až na dvě miliardy korun. Podle zástupců obcí ale na tuto variantu není nic připraveno. „Tam není žádný vodovod, ve Václavicích není vodovod, takže není co na co napojit,“ řekl v úterý Starec.
Zaorálek nesouhlasné stanovisko podpoří
Zaorálek před jednáním vlády novinářům řekl, že podpoří nesouhlasné stanovisko ČR. Věří, že se na tom kabinet shodne. Záležitost by se podle něj měla řešit i v Evropské komisi. „Je podle mě znepokojivé to, že polská strana úplně nedodržuje svoje povinnosti vůči České republice. Mám na mysli třeba to, když se dělalo řízení (posouzení vlivů na životní prostředí) SEA, ani nepočkali na stanovisko ČR,“ řekl. Opatření, o kterých se diskutuje, podle Zaorálka nemusí být dostatečná.
Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozšířit podél silnice z Žitavy do Bogatyně.
