Přípravy na odkup se odehrávají v důvěrném režimu, tedy v částečném utajení, řekl mluvčí ministra pro lidská práva Michal Kačírek.
Vládu na jednání zastupovali náměstci ministrů kultury a pro lidská práva. Podle zástupců firmy i státu se nyní jedná o tom, jak se k výsledné ceně obě strany dostanou.
„Schůzka byla ve vyhrazeném režimu, případné cenové nabídky tedy není možné komentovat. Spíše než o konkrétních cenových dispozicích se mluvilo o způsobu stanovení struktury ceny za případný odkup velkovýkrmny,“ uvedl Kačírek.
Místopředseda představenstva společnosti AGPI Jan Čech řekl, že by nyní expertní skupina zástupců ministerstev a firmy měla zvolit jeden z modelů. „Zatím stále nepadlo žádné konkrétní číslo, ale vybíráme mechanismus, jak se k finální částce dostat. Stále existuje varianta, že se během léta podaří konkrétní cenu stanovit,“ uvedl Čech.
O prodeji vepřína v Letech budou akcionáři AGPI hlasovat 31. července. ČTK to zjistila z pozvánky na valnou hromadu společnosti.
Kritika domácích i mezinárodních organizací
Česko za vepřín na romském pietním místě sklízí kritiku domácích i mezinárodních organizací. K odstranění farmy několikrát vyzval také Evropský parlament. O odkupu a zbourání diskutovalo už několik vlád, cena nepadla ale nikdy. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že jeho vláda by chtěla jednání dotáhnout do konce.
Podle šéfa evropského antirasistického hnutí EGAM (European Grassroots Antiracist Movement) Benjamina Abtana vepřín v místech romského holokaustu představuje „mezinárodní skandál, který trvá už příliš dlouho“. Organizace dlouhodobě požaduje zbourání výkrmny. „Ti, kteří rozhodují, by měli najít rychlé řešení.
Majitel musí přistoupit na normální cenu a vláda musí navrhnout relevantní částku,“ sdělil Abtan. Míní, že pokud by jednání státu s firmou v krátké době úspěšně neskončilo, měla by vláda začít rychle s vyvlastněním výkrmny, aby problém stihla do voleb vyřešit.
Společnost původně upřednostňovala výměnu za jiný vepřín, nyní se ale prodeji nebrání. Podle odhadů by cena mohla činit několik stovek milionů korun. V červnu 1998 tehdejší ministr Vladimír Mlynář Zemským novinám v rozhovoru řekl, že soudní odhad ceny vepřína činil v té době 50 milionů korun a tržní odhad podle majitelů 140 milionů, vlastníci ale požadovali 300 milionů. Prezident Miloš Zeman před dvěma týdny uvedl, že ještě jako premiér farmu odmítl zrušit, protože by to daňové poplatníky tehdy stálo asi 400 milionů.
Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory.
Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.
