PRAHA Plyšový medvěd nebo plastový traktor, se kterými si hrají české děti, možná prošly i rukama jejich čínských vrstevníků. Jenomže na výrobním pásu...
Evropská komise teď vymýšlí způsob, jak v příštích letech zamezit nelidskému zacházení se zaměstnanci v rozvojových zemích, kam přesouvá kvůli levné výrobě své pobočky řada nadnárodních korporací.
A do přípravy svých plánů zahrnuje i členské země včetně České republiky.
Velké společnosti dodávající své zboží obchodním řetězcům by podle představ Bruselu měly povinnost zveřejňovat, které továrny ze zemí třetího světa pro ně vyrábějí materiály či dodávají zboží. A hlídat, jaký dopad má jejich činnost na lidská práva nebo životní prostředí. Návrhy na případné sankce za nedodržování těchto pravidel - bojkot, peněžní pokuty či jiný trest -se v tuto chvíli zatím jen rodí v hlavách euroúředníků.
Každopádně by se měla zpřísnit odpovědnost společností před soudy, kde by se poškození dělníci z třetího světa měli lépe domáhat svých práv či odškodnění.
Mluvčí české vlády: Řešíme to „Ten problém ovšem zasahuje do tolika oblastí, že se nedá vyřešit jedním nařízením,“ říká právník Filip Gregor z organizace Ekologický právní servis, která vyšší odpovědnost nadnárodních firem prosazuje.
„Česká republika v současné době formuluje svoji pozici k těmto návrhům,“ řekl k tomu pro LN Jakub Stadler z tiskového oddělení vlády.
Otřesné podmínky při výrobě hraček v Číně zjistil nový průzkum hongkongské lidskoprávní organizace SACOM. Odhalil, že dělníci dělají často za nelidských hygienických podmínek a dlouho přesčas. V továrnách, které dodávají hračky i značkám jako Disney či největšímu maloobchodnímu řetězci Wal-Mart, pracují i děti.
O problému se sice vědělo už na konci 90. let, teprve letos se ale začaly v Bruselu rýsovat první konkrétní kroky.
Snahy Unie zasahovat do toho, za jakých podmínek se vyrábí v zemích třetího světa, jsou ovšem podle některých odborníků zbytečné.
„Stejně se ty firmy budou snažit to obcházet. Protože pokud nějaké návrhy na zpřísnění pravidel projdou, nejspíš zase budou bezzubé a ničeho se nedosáhne,“ říká hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora. Podle některých společností, které oslovily LN, by nové podmínky mohly vést i ke zdražení zboží v obchodech.
Pokračování na straně 2
Dokončení ze strany 1
Problémem při poškozování lidských práv či životního prostředí v zemích třetího světa bývá, že nadnárodní korporaci tvoří většinou obrovské množství různých právních subjektů. A pokud se chce kdokoliv bránit proti jednání společnosti před soudem, jen těžko se mu podaří dohnat firmu k zodpovědnosti.
Není snadné prokázat, zda za chyby mohla mateřská společnost, nebo některý ze subdodavatelů. To by mohla změnit novela jednoho z bruselských nařízení, jejíž změny už jsou v běhu.
„Chceme prosadit, aby bylo možné žalovat společně s mateřskou společností, působící v EU, i její dceřinou společnost, která funguje v dané třetí zemi a která práva porušovala,“ vysvětluje Filip Gregor z Ekologického právního servisu. Takové opatření Brusel do změn zatím nezahrnul. Doporučuje mu to ale například i studie univerzity v Edinburghu, kterou si nechala Komise zpracovat. Ta dokládá, že firmy působící na evropském trhu vydělávají na výrobě mimo Unii, ale vyhýbají se v těchto třetích zemích zodpovědnosti.
Podle ekonoma Pikory by ale měla Unie nechat rozvojové země zlepšit situaci přirozenou cestou. „Můžeme dosáhnout toho, aby tam nepracovaly děti. Ale další změny zřejmě přijdou jen tím, že společnost tam bude bohatnout a lidé sami se budou snažit o změnu podmínek, ve kterých pracují,“ říká.
K záměrům Bruselu, které teprve dostávají přesnější podobu, se musí vyjádřit i Česko. Ani české úřady ale zatím nemají jasno, co vlastně prosazovat. „Vzhledem k tomu, že zatím nejsou konkrétnější politiky na celoevropské úrovni, je brzy se k nim vyjadřovat,“ napsalo LN ministerstvo průmyslu poté, co se úřady nemohly shodnout, který je za oblast zodpovědný.
