Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Závrať s předtuchou konce

Česko

Praha konečně přestává být hudební vesnicí na okraji Evropy. Může za to osa Vídeň-Berlín a pulzující klubové podhoubí

Byl to zážitek trochu sportovní a trochu hudební,“ popsal mi jeden kolega svůj víkend, který strávil pobíháním mezi kluby, v nichž chtěl vidět koncerty svých oblíbených muzikantů. „Nejdříve jsem chytl kousek Vladislava Delaye, pak jsem musel spěchat na Jamese Blackshawa a z něho rychle zase na konec vystoupení Pan Sonic. Tak rychle jsem schody v Divadle Archa ještě nikdy nezdolal.“

Odolat ale nešlo - fanoušek hudební alternativy zažívá v posledních zhruba dvou letech fantastické hody, při nichž v pražských klubech a koncertních sálech defilují slavná jména i aktuální objevy. Vůbec není výjimkou, že se v jednom večeru sejde hned několik velkých jmen najednou a člověk je pak odsouzen k potupnému sprintu mezi kluby. Nechť to prosím nevyzní jako stížnost, současný koncertní boom je třeba si hýčkat. O to víc, že už možná brzy skončí.

Co se týče kulturní nabídky, hrála vždy Česká republika v kontextu Evropy roli maloměsta, do jehož kulturáku čas od času přijede hvězda z televize, na kterou pak přijdou babičky i náctiletí. Platilo to v devadesátých letech a na začátku tisíciletí, kdy si velcí promotéři shodně notovali, že jinak to vzhledem ke kupní síle obyvatelstva ani být nemůže. Na koncerty do Prahy jezdily hlavně hvězdné jistoty a neokoukaní interpreti byli ke slyšení maximálně jako předkapely. Smutným koloritem koncertní nabídky se staly údajné zahraniční hvězdy a objevy, které v jejich domovině nikdo neznal a na jejichž „nafukování“ se podílela média, zhusta úzce provázaná s pořadateli koncertů. Všechno změnil internet, který podobným dezinformacím učinil přítrž a domácím příznivcům okrajové hudby otevřel svět nedozírných možností.

Krizoví sprinteři Nový alternativní vesmír se konečně zhmotnil před pár lety, kdy nástup malých promotérů, jako jsou AM 180, Sperm, Stimul, Silver Rocket, Letmo a další zcela změnil mapu koncertní nabídky v hlavním městě. Nová generace odvážných promotérů dokázala, že čeští posluchači přijdou i na jména, která nutně nemusí vonět nostalgií nebo velkorotací v mainstreamových médiích. Praha v očích malých bookingových agentur dostala nálepku zajímavé lokace pro interprety cestující na trase mezi Berlínem a Vídní a české publikum si mohlo užívat seznamování s širokým spektrem interpretů ze současné alternativní scény. Velké nahrávací společnosti můžou šířit pesimismus z klesajících prodejů kompaktů, pravidelný návštěvník koncertů na strahovské 007, v Matrixu nebo v Chateau Rouge moc dobře ví, že tam dole v podzemí se hudbě daří báječně. Díky lidem, kteří malé koncerty pro hrstku nadšenců pořádají, i těm, kteří na ně chodí, přestáváme být hudebními vesničany Evropy. Navíc pořád věřím v to, že koncertní lukulské hody zrodí generaci hudebníků, která díky komunikaci s aktuálním děním ve světě stvoří něco, co bude hodno zaznamenání v hudebních periodikách typu časopisu Wire, kde jediným českým „objevem“ jsou i po letech stále jen Plastic People of The Universe.

Letošní podzim nabízí patrně nejširší koncertní nabídku, která tu kdy byla. Akce střídá akci a stále se ještě objevují nové promotérské skupiny, které obhospodařují i ty nejvíce minoritní žánry. V Praze se dokonce objevují hudebníci, kteří sotva vydali svoji první desku a v anglo-americkém domově si lebedí v oslavných fanfárách tisku. Výborným příkladem jsou nadžánroví excentrici Micachu & The Shapes nebo patrně největší ostrovní objev roku - melancholičtí The XX, kteří přijedou příští středu na teď již beznadějně vyprodanou Sedmičku.

Optimismus sprinterů mezi kluby bohužel začíná brzdit ekonomická krize, která vrhá na výše popsanou situaci velký černý stín. Fanoušci mají méně peněz a už nechodí na koncerty tak jako dříve. Tam, kde jich bylo před půl rokem dvě stě, jich teď přijde sto a promotérovi, který předtím zaplatil nájem klubu a mohl dát honorář kapele, zůstane v kapse díra. Příště už žádný koncert neudělá a kapely se v Čechách zastaví maximálně na odpočívadle na dálnici. Byl by to vážně smutný konec, při kterém by nám nezbývalo než si povzdechnout, že někdy si začneme některých věcí vážit, až když je ztratíme.

O autorovi| Karel Veselý, hudební publicista

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!