Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) by detektivové neměli mít v databázi data o lidech, kteří byli odsouzeni za méně závažné trestné činy. Například daňové podvody, neplacení alimentů nebo pomluvu.
"Tyto profily by měla policie vymazat, nebo to bude mít soudní dohru," pohrozil předseda ÚOOÚ Igor Němec. Už nyní za to sbor dostal pokutu deset tisíc korun. V databázi podle něj mohou zůstat jen stopy pachatelů, kteří se dopustili například vraždy nebo loupeže.
Údaje si necháme
Policie ale striktně trvá na tom, že nic neporušuje. Zákon jí prý nepřikazuje, aby přihlížela k povaze trestného činu. Pokud by přistoupila na stanovisko úřadu, tak by jí to zkomplikovalo práci.
O DNA ČTĚTE VÍCE: |
"Pokud bychom nemohli databázi využívat způsobem, jakým ji využíváme v současné době, výrazně by to zkomplikovalo odhalování závažné trestné činnosti," tvrdí mluvčí z Policejního prezidia Jan Melša.
I profil DNA pachatele, který se dopustil "jen" krádeže, často může pomoci. Příkladem je Otakar T., kterého policie obvinila z vraždy a znásilnění devítileté Anny J. Muž z Mostu byl v minulosti několikrát souzený za krádeže, a proto měli policisté v databázi jeho DNA.
Tento jeho otisk pak našli i na batohu zmizelé Anny, což je přivedlo na jeho stopu. "Krádeže nebo vloupání trápí veřejnost nejvíce a my máme stovky shod právě u této majetkové trestné činnosti," vysvětluje Petra Srnková z Kriminalistického ústavu, který národní databázi DNA spravuje.
Databáze v současné době obsahuje 88 tisíc genetických profilů DNA. Z toho 73 500 profilů patří obviněným a odsouzeným lidem a 14 500 pochází z míst neobjasněných trestných činů.
K TÉMATU: |
Toto rozhodnutí není jediné, které policistům zatrhlo sbírat citlivé údaje o lidech. Ústavní soud nedávno mobilním operátorům a poskytovatelům internetu zakázal, aby pro policii nadále archivovali data o komunikaci svých klientů, ale také jim nařídil, aby jich většinu smazali. Což museli udělat nejpozději do úterý, kdy nález vyšel ve Sbírce zákonů.
Co vlastně máme smazat?
Operátoři ani policie ale zatím nemají jasno. Citlivá data nearchivovali jen pro policii, ale i pro obchodní účely. V současnosti tak teprve řeší, co vlastně smazat a co ponechat.
"Momentálně nález podrobně studujeme a zároveň čekáme na jeho praktickou implementaci ze strany ministerstva vnitra a policie," uvedla Alžběta Weinfurtová z Vodafonu.
Podle zákona, který ústavní soudci zrušili, operátoři museli nejméně půl roku uchovávat údaje o veškerých hovorech, včetně času a čísel volajícího a volaného. Dále údaje o esemeskách a e-mailech. Na vyžádání je pak předávali policii.
Podle právníků Iuridicum Remedium je ale kriminalisté zneužívali a žádali je i v těch nejbanálnějších případech.
"To je skoro na žalobu. Neexistuje pro to jediný důkaz. Ze statistik vyplývá, že jsme loni měli oprávnění použít tento institut u 330 tisíc trestných činů. Využili jsme ho v 11 tisících, tedy ve třech procentech," brání se ředitel Útvaru zvláštních činností Tomáš Almer, který pro detektivy zajišťuje citlivá data.
