Hlavní město Kigali by se podle inženýrů do listopadu mělo napojit na nové podmořské kabely v Keni.
Celostátní síť optických vláken zahájí provoz začátkem roku 2010. Nové připojení je klíčovou součástí plánu na přeměnu Rwandy ze zbídačené zemědělské společnosti na technologicky vyspělého ekonomického novátora.
Většina z devíti milionů obyvatel Rwandy si na živobytí stále vydělává drobným farmářstvím a základní služby včetně spolehlivých dodávek elektřiny nejsou zajištěny ve velké části země. Přesto asi 15 let po genocidě, při které zemřelo 800 tisíc Rwanďanů, vláda v čele s prezidentem Paulem Kagamem, někdejším vůdcem rebelů, ukazuje odhodlání posunout vývoj vpřed hned na několika frontách. Jistota, že země, stále výrazně závislá na zahraniční pomoci, naplní ambice stát se technologicky vyspělou znalostní ekonomikou, neexistuje. Rwanda zůstává jednou z nejchudších zemí na světě, má ale rychle rostoucí populaci, kde více než 50 procent obyvatel je ve věku maximálně 14 let.
„Pospícháme,“ řekl BBC Patrick Nyirishema. „Za pět nebo deset let budou všichni tito lidé hledat práci,“ dodal. Nyirishema, štíhlý 34letý muž, se vedení Úřadu Rwandy pro informační technologie ujal v polovině září. V šuplíku na něj čekalo 160 rozpracovaných projektů.
„Rwanda je nejhustěji osídlenou zemí kontinentu a většina našeho lidu jsou povahou farmáři,“ řekl. „Nemůžeme čekat, než budeme mít vodu, než postavíme silnice, až se oklikou dostaneme k informačním a komunikačním technologiím. Musíme udělat všechno zároveň,“ doplnil.
Spousty talířů se satelitem Důkazy o tom, že Afrika potřebuje rychlejší připojení, je možné najít snadno. Vysoko umístěné talíře satelitů v centru Kigali, náležící jedné soukromé společnosti, zajišťují zemi většinu internetového připojení. Podobně jako v dalších částech východní Afriky, které dlouho spoléhaly na připojení satelitem, je připojení v rukou hrstky operátorů a prodává se za ceny, na něž mnoho Rwanďanů nedosáhne.
Dostatečnou znalost práce s počítačem nebo pravidelný přístup k internetu mají jen někteří Rwanďané. A ti, kteří ho mají, jeho plný potenciál ještě musejí prozkoumat. Dokonce i tam, kde internet je, lidé bojují s nestabilním připojením.
Zemi křižuje autobus s dvacítkou laptopů, který nabízí přístup na internet studentům a místním obchodníkům. Když ho reportér BBC navštívil v okrsku Kamonyi vzdáleném asi 30 minut jízdy od Kigali, kterému však chybí rozvody elektřiny, spojení mělo takové výpadky, že mladí lidé, kteří zařízení využívali, se nemohli přihlásit ani na svůj první e-mailový účet.
Nenápadné antény připevněné ke sloupu reflektoru na národním stadionu v Kigali jsou tak jediným viditelným znakem jednoho z nejpoutavějších rwandských projektů. Po zprovoznění pokryjí město signálem WiBro (Wireless BroandBand), technologicky vyspělým bezdrátovým protokolem z Jižní Koreje, někdy uváděným jako WiMAX, který je určen k zasílání dat ve velké rychlosti novým mobilním zařízením využívajícím připojení 4G.
Připomínky, že WiBro by mohl zůstat příliš okrajovou technologií nebo že náklady na kompatibilní zařízení budou nedosažitelně vysoké, úředníci rozprášili. Spojit Rwandu s technologickými giganty Jižní Koreou a Čínou podle nich nenese žádná rizika.
***
Rwanda v číslech
Inflace
15,4 %
HDP (oficiální směnný kurz): 4,459
miliard dolarů
HDP na hlavu: 1000 dolarů
Růst HDP: 11,2 %
