Betonová ikona Krkonoš jménem Labská bouda má zase namále. Pokud ministr životního prostředí Pavel Drobil podpoří stávající projekt, hotel zmizí.
PRAHA/KRKONOŠE Doby, kdy sem autobusy s logem ROH za předním sklem týden co týden navážely stovky dovolenkářů, jsou dávno pryč. Osamělý krkonošský hotel Labská bouda je nyní už jen obrovským pomníkem minulé éry.
„Do první zóny národního parku rozhodně nepatří. Je to stará ekologická zátěž,“ hodnotí stavbu Radek Drahný ze správy Krkonošského národního parku (KRNAP).
Po vnitřních opravách byl sice hotel v roce 2004 opětovně otevřen, ale po třech letech jej majitelé nabídli k prodeji. „Stále ho tu máme,“ prochází nabídku realitní kanceláře MT Progress její jednatel Tomáš Rybáček. Přesnou cenu nechce prozradit, podle odhadů se pohybuje pod 30 miliony.
Betonové monstrum vzniklo v 70. letech v místě, kde předtím vyhořela mnohem menší ubytovna. Lokalita je špatně přístupná, vede tudy jen turistická trasa. Komunističtí budovatelé sice až před hotel postavili asfaltku z údolí, jenže po ní už dnes plné autobusy nepřijíždějí. A do první zóny národního parku by ani nesměly. „Lidi jsou líní a nechtějí chodit nahoru,“ myslí si současný majitel Martin Pumr.
Ze smutné situace by hotel mohl „vysvobodit“ KRNAP. „Máme vizi, ale zatím je ve hvězdách,“ říká mluvčí Radek Drahný. Představuje si, že se hotel odkoupí, zlikviduje a místo něj vyroste malá turistická odpočívárna. „Poslední tři ministři životního prostředí ten projekt podpořili,“ dodává Drahný.
Je otázkou, co nový šéf Pavel Drobil (ODS). Ten podle svých slov stavbu příliš nezná. „Během několika týdnů se tam chystám vyjet a pak se rozhodnu,“ řekl ministr Lidovým novinám. Informace z Krkonoš čeká v příštím týdnu.
Nejdál se jednání dostala za éry Martina Bursíka. Ten přijal návrh KRNAPu za svůj. „S majiteli jsme se hádali o cenu, jinak se to ale vyvíjelo dobře,“ vzpomíná Bursík s tím, že po pádu vlády se projekt zastavil. Martin Pumr si tehdy řekl o 43 milionů. „V době hospodářské krize to bylo nereálné. Všichni by nás obviňovali, že zbytečně vyhazujeme peníze,“ vzpomíná tehdejší náměstek ministra životního prostředí František Pelc. Cenu snížili o třetinu, i přesto by měl celý záměr vyjít až na 90 milionů korun.
Podle dosavadního vývoje, kdy nikdo neví, jak Labskou boudu oživit, je dohoda s majiteli už téměř jistá. Pokud tedy Pavel Drobil na plán KRNAPu přistoupí.
Otázkou ovšem zůstává, jak by probíhala demolice obřího panelového hotelu a několikakilometrové asfaltky v první zóně národního parku. „To nám musí říct nezávislé analýzy, které bychom si nechali udělat,“ odpovídá Radek Drahný.
