Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Zbraně mají pod polštářem

Kriminalita a strach z přepadení v Jižní Africe neděsí před fotbalovým mistrovstvím světa jen turisty, ale i obyčejné Jihoafričany.

„Bílý“ Christopher Dawson (26) už šest let žije a pracuje v Liverpoolu. Do vlasti se vrátit nechtěl, na šampionát však prý přece jen zajede.

„Snad to přežiju,“ říká.

* LN Co říkáte tomu, že německá asociace doporučí svým hráčům, aby během šampionátu neopouštěli hotel, a zvažuje i použití neprůstřelných vest?

Nebezpečí tam hrozí, i když pořadatelé určitě udělají všechno pro to, aby měli situaci pod kontrolou. Ale třeba Johannesburg, odkud pocházím, je město s největší kriminalitou na světě. Obyvatelé bílé pleti Jižní Afriku opouštějí.

* LN Je tomu tak pouze kvůli kriminalitě?

Vláda chce dát práci všem černochům, na bílé už se nedostává. V Anglii jsem proto, že jsem přišel o místo, chtěli vzít černocha. Hodně bílých Jihoafričanů odchází do Velké Británie, USA, Kanady, Austrálie a na Nový Zéland. Bratr je v Tokiu, matka po rozvodu přišla o práci a žije na Novém Zélandu. V Johannesburgu zůstal táta, který pracuje jako svářeč a brzy půjde do důchodu, a tři moje už dospělé sestry.

* LN Máte s kriminalitou nějaké osobní zkušenosti?

Ještě před odchodem do Anglie po mně několikrát někdo střílel, když jsem jel v autě, střílelo se i na náš dům. Rodinu to nervovalo, žili jsme ve strachu.

* LN Není šance na zlepšení stavu?

Blížící se šampionát prý situaci změní, otázka ale je, co bude potom. A co bude, až zemře Nelson Mandela, jestli černý teror nezesílí. Mandela je taková ikona, která se snaží držet všechno v rovnováze. Moje vlast je přitom krásná, nádherné počasí, dobré pivo a víno, pláže, safari... Jenže čisté a bezpečné ulice si pamatuju jen z dětství.

* LN Lze přepadávání chápat jako odvetu za příkoří z minulosti?

Podle toho, co se dřív dělo černým ze strany bílých, je to možné.

* LN Musí mít vaše rodina zbraně pro svou ochranu?

Zbraně mají táta i sestry. Berou si je do práce, před spánkem je uloží pod polštáře.

* LN Doma jste nebyl šest let. Není fotbalový šampionát příležitostí k návštěvě vlasti a blízkých?

Zařekl jsem se, že už tam nepojedu, jenže kamarádi z Johannesburgu mě přemluvili. Pistoli si ale nekoupím, doufám, že se o mě kluci postarají. Vím, kam můžu jít. A že v noci není dobré chodit po městě, snad to přežiju. Fotbal ale není mým hlavním sportem, moje srdce hoří pro ragby. Vlastně hořelo...

* LN Copak se stalo?

I v ragby se odstraňuje všechno, co připomíná Británii, a tudíž i apartheid. Stadion v Johannesburgu se jmenoval Ellis Park po anglickém zakladateli ragby v Jižní Africe. Teď je to Coca Cola Stadium. A od letoška nemají reprezentanti Springbok (antilopu – pozn.) na levé straně hrudi, ale na pravé; na jeho místo přišla národní rostlina protěž. To je změna po sto letech, tradice se nemají bourat. Moje vášeň vyprchala, už nestojím u televize s rukou na srdci a nezpívám hymnu.

***

MS se blíží Šampionát v zemi safari i strachu Fotbalové MS začne ode dneška za 198 dní, hrát se bude od 11. června do 11. července v devíti městech Jihoafrické republiky. Los se uskuteční 4. prosince, 32 účastníků se rozdělí do 8 skupin po čtyřech. Do vyřazovacích bojů postoupí vždy první dva. Denně zahyne v JAR při loupežných přepadeních kolem padesáti lidí.

Autor: