Na Radovana Karadžiče čeká v Scheveningenu 37 spoluvězňů. Jsou mezi nimi nejen jeho známí, ale i váleční nepřátelé.
HAAG/PRAHA „Když jsem přišel, pozdravil mě jako první muslim Esad Landžo,“ říká Goran Jelisič, Srb, který střílel muslimské zajatce. „Pomáhal mi, vysvětloval předpisy a co mě čeká v soudní síni.“ Doma mučil Esad Landžo srbské zajatce. Tak popisuje přátelskou atmosféru ve věznici v Scheveningenu chorvatská spisovatelka Slavenka Drakuličová ve své knize Žádný u toho nebyl. A vystihuje ji přesně. Srbové, Chorvaté a Bosňáci, kteří po sobě léta stříleli, zde žijí pospolu v míru a v pokoji.
A jak to vypadá v praxi? Chovají se k sobě velmi zdvořile a ohleduplně, zbraně vyměnili za šachové figurky a pingpongové pálky a nejsou s nimi žádné problémy. A to i přesto, že jsou nejen různé národnosti, ale navíc i pocházejí z různých společenských vrstev - jsou to policisté, vojáci, učitelé, politici či taxikáři.
Všichni se shodnou na jednom: pochvalují si balkánskou stravu, kterou si zde mohou vařit.
I přes jazykové rozdíly si všichni dobře rozumí. Pravdou je, že jen za zdmi věznice. Nikoliv v soudní síni. Jeden z vězňů, Chorvat Dario Kordič, například během procesu trval na tom, aby mu bylo tlumočeno do chorvatštiny, ne do srbštiny, přestože jí dobře rozuměl. Jen prostě nebyla jeho jazykem.
Od včerejška mají nového spoluvězně - bývalého bosenskosrbského vůdce Radovana Karadžiče. Ten spravedlnosti unikal dlouhých třináct let a doufal, že se do Scheveningenu nikdy nepodívá. Tedy určitě ne do věznice, ale o dovolené zde možná uvažoval. Jak totiž uvedl Zoran Pavlovič, muž, který Karadžičovi alias lékaři Draganu Dabičovi připravoval internetové stránky, do Scheveningenu ho kdysi lákal. „Byl jsem na dovolené v Nizozemsku, zajel jsem i do Scheveningenu a říkal jsem mu, jak to tam bylo skvělé: množství kasin, restaurací na pláži...“ uvedl Pavlovič pro srbská média. „Tehdy jsem mu říkal: Musíte tam jet a vidět to.“
Radovan Karadžič se nyní v nikoli dovolenkovém, ale vězeňském Scheveningenu potká s dalšími 37 vězni. Svůj 27letý trest si zde odpykává například i Momčilo Krajišnik, který byl předsedou bosenskosrbského parlamentu v době, kdy byl Karadžič prezidentem. Bývalý bosenskosrbský vůdce zde má ale i své nepřátele, jako je Rasim Delič, bosenskomuslimský generál, který čelí obvinění z vražd, krutého zacházení a znásilňování bosenských Srbů a Chorvatů.
Největší vtipálci Jestliže ale bude vše fungovat jako doposud, veškeré národnostní a náboženské rozdíly i v případě Karadžiče rychle vymizí. A on si bude spolu s ostatními užívat „luxusu“ tohoto nejkomfortnějšího vězení v Evropě. „Už nejste Srb, Bosňák nebo Chorvat, jste jen vězeň,“ charakterizoval věznici pro agenturu Reuters její nejmenovaný bývalý zaměstnanec.
A podobně mluví i muži, kteří si již svůj trest odpykali a její brány opustili. „My, muslimové z Bosny a Kosova, jsme slavili naše náboženské svátky společně se Srby a Chorvaty,“ řekl agentuře Reuters Naser Orič, bosenský Muslim a bývalý vězeň, který v Scheveningenu strávil tři roky. A kdo jsou podle něj největší vězeňští „vtipálci“, kteří mu vždy zlepšili náladu?
Údajně vůdce srbských nacionalistů Vojislav Šešelj a bývalý bosenskochorvatský velitel Mladen Naletič.
***
Mezinárodní
trestní tribunál
pro bývalou
Jugoslávii (ICTY)
1/ místo pro veřejnost a tisk
2/ překladatelská a audiovizuální
místnost
3/ obžalovaný Karadžič
4/ Amici Curiae („přátelé soudu“)
osoba, která po svolení může
intervenovat v případu, nebo
také přednést svůj pohled
na případ, ačkoli nepatří ani
k obžalované, ani k žalující straně
5/ místo pro svědky
6/ soudní zpravodajové
7/ soudci
8/ žalobci
9/ zaměstnanci obžaloby
10/ překladatelská místnost
11/ neprůstřelné sklo
12/ obhájci
Karadžič je obviněn z jedenácti zločinů
Jedno obvinění z vážného porušení ženevských konvencí (vraždy) Jedno obvinění ze spoluúčasti na genocidě (Srebrenica) Jedno obvinění z genocidy (Srebrenica) Tři obvinění z porušování válečných zákonů a zvyklostí (zločiny na civilistech, vraždy, braní rukojmích) Pět obvinění ze zločinů proti lidskosti (vyhánění, vraždy, politické, etnické a náboženské pronásledování, perzekuce, nehumánní činy)
Podle obžaloby je Radovan Karadžič zapleten do tří nejhrůznějších momentů války v Bosně: genocidy v Srebrenici, obléhání Sarajeva a věznění tisíců civilistů v oblasti Prijedoru
Režim v Scheveningenu je poměrně volný: vězni buď mohou za drobný plat pracovat, anebo tráví čas po svém. K dispozici mají posilovnu, společenskou místnost se šachovým a pingpongovým stolem, mají televizi se satelitem a kanály v mateřštině, jazykové kurzy a hodiny z dějin umění. Přímo v cele mohou mít počítač, nemají ale přístup k internetu. Vězni nemusí vstávat anebo obědvat ve společnou hodinu, rytmus si mohou přizpůsobit. Pokud mají zvláštní požadavky na jídlo vycházející z jejich víry, mají na něj nárok. Stále k dispozici mají duchovního, psychiatra a lékaře.
Cela v Scheveningenu 1 má rozměry 5,1 x 3 metry, je v ní postel, stůl, židle, záchod, umyvadlo a sprcha. Dveře cely jsou většinu dne otevřené s výjimkou polední výměny strážců. Vězni mají minimálně hodinu denně nárok být na dvoře na čerstvém vzduchu.
Haagský tribunál soudí genocidu
* Mezinárodní soudní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) byl založen OSN v roce 1993. Jeho patnáct soudců soudí těžké zločiny typu zločinů proti lidskosti a genocidy z dob balkánských válek v 90. letech. Hlavním žalobcem soudu je od jara 2008 Belgičan Serge Brammertz (na snímku). * ICTY obvinil 161 lidí, z toho 56 odsoudil, se 27 běží proces, 10 bylo zproštěno viny a proti 36 bylo řízení zastaveno. Dva obvinění soudu stále unikají. * haagští soudci nemohou odsoudit v nepřítomnosti a nemohou uložit trest smrti. Nejtěžší trest je doživotí. * ICTY je ad hoc soud a jeho mandát vyprší v roce 2010. Proto panují obavy, zda se stihnou odsoudit zbývající zločinci včetně Radovana Karadžiče. * proces se Slobodanem Miloševičem trval čtyři roky, z toho hlavní líčení téměř 24 měsíců a v době Miloševičovy smrti zdaleka nebylo u konce. * předseda soudu už požádal Radu bezpečnosti OSN o prodloužení mandátu soudu, ale zatím bez odpovědi. Souhlas není jistý. Členové RB OSN jako Rusko či Čína by mohli prodloužení ICTY zablokovat.
