Zdeněk Sýkora vlastními slovy

Od původních krajin jsem šel cestou od náhody k něčemu, nad čím mám kontrolu. K výsledku, o kterém vím, proč k němu došlo. Vývoj vedl od náhodnosti k pochopení elementárního řádu. Taková tendence nebyla u nás častá. (1995) Umění, které není schopno vnímat duchovní patos současného vědeckého poznání a praxe, není současné ani budoucí. I nadále mě nepřestanou vzrušovat možnosti nových médií a poznatků, pokud prohloubí nebo zjasní výraz mého životního pocitu. (1985) Základním znakem je to, že jde o kombinatoriku vztahů a základních poloh několika elementů (odvozených z kruhu nebo vzniklých dělením čtverce), volených tak, aby umožnily spojování do nových celků nebo naopak vzájemnou izolaci. (...) Celá struktura je organický celek vybudovaný přesně podle zvolených pravidel. Otočení některého elementu znamená proměnu celé struktury. Z toho je myslím jasné, že nejde o žádnou kompozici plochy, ale o vytvoření elementů schopných programování a programu, který může být základem vzniku struktury. (1968) Mám pocit, jako by náhodnost byla jednou kvalitou možnosti přímého vztahu s univerzem. Náhodnost v širším smyslu osvětluje moje dosud instinktivní vztahy k zen a tao. (1985) Pravda je, že jsem našel porozumění dříve v zahraničí. Je to způsobeno lyricko-poeticko-mystickosurrealisticko-imaginativně-literárněpsychologickou atmosférou na naší rodné scéně. (1997) Já maluju vždycky zády k oknu, takže jsem ve svém soukromém kosmu. (1998)