17. července 2019 7:44 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Zdravotnictví trápí nedostatek sester. Nehlásí se nám žádné Češky, říká ředitel Thomayerovy nemocnice

Zdeněk Beneš, ředitel Thomayerovy nemocnice v Praze. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zdeněk Beneš, ředitel Thomayerovy nemocnice v Praze. | foto: Foto Petr TopičMAFRA

PRAHA Za nejpalčivější problém českého zdravotnictví považuje ředitel Thomayerovy nemocnice Zdeněk Beneš nedostatek sester. Shánět nové je zkrátka obtížné.

LN Zeptám se rovnou na peníze. Platy loni rostly mnohem více, než s čím počítala úhradová vyhláška. Už víte, kolik peněz vám bude letos na platy chybět?
Na platy v roce 2019 nám bude bohužel chybět přibližně 130 milionů korun. Sice stále jednáme s pojišťovnami o proplacení námi vykázaných výkonů, přesto bude scházet dost peněz. Přidali jsme lékařům, sestrám, a to hlavně ve směnném provozu, zároveň však bylo nutné přidat i staničním a vrchním sestrám. Navýšení platů se ale týkalo i dalších zdravotníků, abychom zajistili nepřetržitý provoz na jednotlivých odděleních nemocnice.

LN Jak je na tom vaše nemocnice finančně?

V loňském roce jsme byli naštěstí v černých číslech. Ale velice se obávám, že tento rok bude pro nás ekonomicky značně komplikovaný. Je to dáno tím, že úhrady od pojišťoven nám nepokryjí růst platů a navíc ještě k tomu se zvedly ceny energií.

LN Jak dlouho po splatnosti hradíte faktury dodavatelům?
Pohybujeme se okolo 70 až 75 dní po splatnosti.

LN Dělá vám to problémy při jednání s dodavateli?
Samozřejmě, problémy nám to dělá. Ale vždy jsme se s dodavateli domluvili, protože jsme nemocnicí, která své závazky plní. Dodavatelé vědí, že z naší strany může občas dojít k určitému prodlení.

LN Špitály nejvíc trápí nedostatek sester. Kolik jich chybí vám?
Je to jeden z nejpalčivějších problémů současného zdravotnictví. Dlouhodobě nám chybí 70 sester. Musím říci, že se nám daří situaci řešit tak, abychom nemuseli uzavřít žádné oddělení, na některých odděleních jsme však museli omezit počet lůžek. Ale povedlo se nám zachovat nepřetržitý provoz na všech odděleních, a to při zachování kvalitní a nepřetržité péče.

LN Bojujete s tím, že odkládáte léčbu pacientů, na které už není rozpočet? Jak veliký je to problém?
Určitý tlak pociťujeme. Ale musím říci, že se v naší nemocnici nikdy nestalo, že bychom kvůli chybějícím penězům nějakým způsobem neposkytli potřebnou zdravotní péči. Narážíte zřejmě na nejdražší – tedy biologickou péči, kterou naše nemocnice poskytuje v sedmi centrech. Jde o obrovské částky, jež si tato léčba vyžaduje. Nárůst této péče je rok od roku významnější, protože máme velkou přirozenou spádovou oblast včetně pacientů ze Středočeského kraje. Pokud nám objem této léčby pro naše pacienty již nestačí, vždy jednáme s pojišťovnami o možnosti navýšení limitu na tuto léčbu. S většinou pojišťoven se obvykle dohodneme.

Thomayerova nemocnice.

Thomayerova nemocnice.

LN Jaká je vlastně vaše spádová oblast?
Patří mezi největší v Česku. Zahrnuje celou Prahu 4 (největší obvod v Praze – pozn. red.) a k tomu k nám docházejí pacienti z velké části Středočeského kraje. Přijímáme také některé pacienty v určitých oborech z celé ČR. Navíc vidím problém i v tom, že Středočeský kraj dosud nemá žádnou lékárnu s pohotovostním režimem. Čili pacienti jezdí do naší lékárny i ve večerních a nočních hodinách. Udržovat pohotovostní režim v lékárně je pro nás velmi nákladné a při naši ekonomickou situaci dlouhodobě neúnosné. Nicméně zatím tuto službu poskytujeme, abychom pacientům umožnili vybrat si příslušné léky v režimu 24 hodin denně. Velice bychom však v této oblasti ocenili výraznou podporu a spolupráci ze strany vedení Středočeského kraje a Magistrátu hlavního města Prahy, protože se jedná o obyvatele jejich regionu.

LN Jaké jsou podle vás největší problémy současného zdravotnictví?

O sestrách jsme již mluvili. Mám pocit, že se situace u sester trochu lepší a hýbe kupředu, i když bohužel ani letos se k nám nepřihlásila ani jedna česká zdravotní sestra. Dále je to dlouhodobé výrazné podfinancování zdravotnictví. V absolutních objemech se zdá, že do zdravotnictví jde dostatek peněz, pořád je to však jen 7,2 procenta HDP. Tento objem by se měl, třeba i postupně, zvyšovat, jinak se kvalita zdravotnictví bude spíše snižovat, což nikdo z nás určitě nechce. Dalším problémem je zavedená koncepce ve zdravotnictví. Je nutné zlepšit spolupráci mezi jednotlivými segmenty zdravotní péče. Myslím tím spolupráci nemocnic, praktických lékařů, ambulantních specialistů, zároveň je ale potřeba zlepšit i spolupráci mezi regiony. Důležité je také napojení na fungující sociální systém. Myslím si, že je vhodné udělat v každém regionu plán fungování zdravotní péče, vyjasnit si úlohu jednotlivých nemocnic, jejich hierarchizaci postavení včetně napojení na specializovaná centra. Tento problém považuji za významný, protože pokud tato síť není nastavená a nefunguje, tak pak zbytečně dochází například k duplicitním vyšetřením, k nelogickému nakupování drahých přístrojů v rámci jednoho regionu a tak podobně. Těch problémů je daleko více.

LN Jaké jsou největší problémy vaší nemocnice?
Velký problém je vnitřní zadluženost. Žijeme z roku na rok, málokdo si však uvědomuje, že po technické a stavební stránce nemocnice chátrá. A nejsou peníze na to, abych vnitřní zadluženost mohl řešit. Činí totiž 2,5 miliardy korun. Když se podíváte na technický stav naší nemocnice, třeba fasády, balkony, střechy či okna, tak tady by opravdu byla nutná výrazná finanční injekce, klidně i postupná. To samé se týká přístrojů. Chybí nám značný objem prostředků nejen na nové přístroje, ale i na obnovu těch stávajících. To vidím jako velký problém a snažím se ho řešit v rámci možných dotací, které vypisují různá ministerstva. Jenže protože jsme z Prahy, tak si na evropské fondy v podstatě nesáhneme. Jsme prakticky závislí na našem zřizovateli, kterým je ministerstvo zdravotnictví. Navíc jsme nemocnice, jež je památkově chráněna. Tudíž se nám schvalovací proces různých staveb významně prodlužuje a zároveň prodražuje.

LN Mluví se o tom, že by vaše nemocnice měla mít nový centrální příjem, je to tak?
Velice jsem uvítal, že vládou prošlo povolení, že se tady v nemocnici může centrální příjem postavit. Přichází k nám totiž obrovské množství pacientů a my máme pavilonový systém nemocnice, což není vždy optimální. A centrální příjem by tento problém zcela odstranil. Takže je slíbený a uvidíme, jak a kdy budou peníze na to, aby se realizoval. Už máme objemovou studii a ministerstvo zdravotnictví nyní jedná s ministerstvem financí, aby uvolnilo peníze na stavbu.

LN Jaké jsou naopak hlavní specifika vašeho špitálu?

Nemocnice se stará komplexně o pacienty velkého regionu. Má specifikum v tom, že je výborně dopravně dostupná a máme k dispozici také heliport. Blízko nemocnice je dálnice D1, Jižní spojka, městský okruh, má se tu stavět metro D, takže dnes už řešíme stavbu stanice metra, aby z ní byl dobrý přístup do nemocnice. To není jednoduchá věc, protože sem sanitky přijíždějí 300 až 500krát denně. Naše nemocnice je jediná v ČR, jež se stará o tuberkulózní pacienty včetně takzvané multirezistentní tuberkulózy. To je varianta nemoci, která se léčí velice obtížně a je velmi nákladná. Jsme navíc jediné pracoviště v zemi, které umí tyto pacienty s tuberkulózou operovat. To je nesmírně důležitá záležitost, protože do Česka míří i zahraniční dělníci a migranti apod., takže nebezpečí tuberkulózy tady stále trvá. K tomu máme v nemocnici mnoho specializovaných pracovišť, jež poskytují péči v té nejvyšší možné kvalitě. Namátkou bych mohl jmenovat například dětskou traumatologii a chirurgii, která pečuje o mnoho dětských pacientů.

LN Vy jste byli fakultní nemocnicí, ale už nejste, je to tak?
To „odfakultnění“ mě osobně velice, velice mrzí. Přitom zde vykonáváme poměrně rozsáhlou akademickou činnost. Přibyly nám kliniky, učíme stále více mediků a máme zde i velkou postgraduální základnu, Vědeckou radu, soustřeďujeme se na vědecko-výzkumné úkoly. Teď jsme však odfakultnění, což je pro nemocnici velké minus. Přitom oproti dřívějšku, kdy jsme byli fakultní nemocnicí, se toho moc nezměnilo, ba naopak nám přibývá zdravotní a školské činnosti.

ZDENĚK BENEŠ (63)

■ vystudoval 1. lékařskou fakultu (LF) Univerzity Karlovy v Praze

■ v Thomayerově nemocnici (TN) pracoval od roku 1981 (nejdříve jako primář a poté zde působil jako přednosta interní kliniky 3. LF UK/TN)

■ od roku 2015 je ředitelem krčské nemocnice