Senátoři se postavili proti ustanovení, podle něhož by se zamýšlené odpuštění sociálních odvodů za červen až srpen týkalo lékáren do 15 zaměstnanců. Místo toho doporučili jiným zákonem, který teprve čeká na opětovné sněmovní projednání, odpustit odvody lékárnám do 25 zaměstnanců.
Nemocnice si neví rady. Testy na covid-19 proplatí pojišťovny před operacemi jen někomu, zbytek je na špitálech |
Kompenzační zákon má umožnit, že zdravotnická zařízení dostanou od státu zhruba 30,5 miliardy korun za výpadek příjmů, o něž přišly během koronavirové epidemie. Z této částky se přímé náhrady poskytovatelům péče předpokládají ve výši 27 miliard korun. Zbytek z 30,5 miliardy by poskytovatelé měli získat zvýšením objemu hrazených služeb ve druhé polovině letošního roku. Na péči o lidi s nemocí covid-19 má jít dalších pět miliard korun.
Vyhláška zajistí podle Vojtěcha také peníze na odměny pro zdravotníky. Měla by být účinná od července. „V zásadě lze říci, že je to druhá úhradová vyhláška,“ řekl ministr.
Zákon stanoví, že v případě zdravotnických zařízení, která dostávají zálohy na hrazenou péči, se náhrady vypořádají při ročním zúčtování v polovině příštího roku. Ostatní poskytovatelé mají dostávat zálohy na kompenzaci už letos. Jde například o zařízení lázeňské léčebně rehabilitační péče a o poskytovatele zdravotnické dopravní služby.
Pandemie měla odlišné dopady na duševní zdraví voličů různých politických stran, vyplývá ze studie |
Při epidemii koronaviru v březnu až květnu klesla akutní lůžková péče v porovnání se stejným obdobím loni podle ministerstva zdravotnictví na 30 až 50 procent, lázně se zavřely úplně. Naopak domácí paliativní péče přibylo.
Ministerstvo nařídilo nemocnicím omezit péči, která není nezbytná, v polovině března. Do běžného provozu se nemocnice začaly postupně vracet po Velikonocích. Beze změn úhrad by nemocnice přišly asi o 22 miliard korun. Péči omezili také praktičtí lékaři a specialisté, pojišťovny jim kvůli epidemii zavedly nově úhradu za konzultaci s pacientem po telefonu nebo e-mailu.
