1. Sdílený lékový záznam pacientů
Od června uvidí ošetřující lékař seznam všech léčiv, která bere jeho pacient. K lékovému záznamu bude mít přístup také lékárník a lékař zdravotnické záchranné služby.
Vítězové a poražení roku 2019: zabodoval Kellner a Minář, nedařilo se Šnajdrovi |
Díky náhledu do záznamu lékaři například snadno zkontrolují, zdali si pacient lék vyzvedl, či nikoli. Lékárníci budou moci poskytnout přesnější poradenství v dávkování, zkontrolovat kombinaci s jinými léčivy a odhalit případné nežádoucí účinky. V lékovém záznamu jsou informace o všech předepsaných a vydaných medikamentech, což pomůže zabránit tomu, aby pacienti umírali zbytečně.
Kvůli nevhodné kombinaci léků nebo chybám v dávkování předloni skončilo v nemocnici přes šest tisíc lidí a 250 z nich zemřelo. To je jen o polovinu méně, než kolik loni zahynulo lidí na silnicích. Za posledních deset let přitom třiapůlkrát vzrostl počet případů hospitalizace a desetinásobně se zvýšil počet úmrtí v důsledku chybně užívaných léků.
Právní novinka automaticky předpokládá, že pacient dal ke sdílení svého lékového záznamu souhlas, dává mu ale také možnost vyslovit se sdílením údajů nesouhlas. Což je stejný model, jaký funguje u dárcovství orgánů.
2. Odškodňování za újmu při povinném očkování
Od poloviny roku by měl platit zákon o újmě způsobené povinným očkováním.
Návrh, který počítá s odškodněním pro poškozené nebo jejich rodiče v případě trvalých následků či úmrtí, čeká nyní na projednání v Senátu.
Maximální výši náhrady zákon nestanoví, stát chce postupovat podle občanského zákoníku a podrobnosti stanovit vyhláškou. Předpokládá, že celková výše náhrad nepřesáhne ročně 100 milionů korun. Odškodnění by se podle odborníků mohlo týkat méně než deseti případů za rok.
Klíčové je, že stát nebude vždy požadovat prokázání souvislosti mezi podáním očkovací látky a zdravotním následkem. To se prokazuje jenom velmi těžko.
Případy, za které bude stát skutečně odškodňovat i bez nutnosti prokazovat souvislost, určí vyhláška. Jejím obsahem bude výčet případů, u nichž se stanovuje „vyvratitelná domněnka“, že pokud nastanou zmíněné následky, danou újmu způsobilo očkování.
3. Opatření na výpadky léků v lékárnách
Ve druhé polovině roku by měly začít platit novely zákona o léčivech a o veřejném zdravotním pojištění, které zavádějí takzvaný emergentní systém dodávek léků do lékáren. Výrobci stanoví povinnost dodat lék, pokud je na trhu k dostání, do kterékoliv lékárny do dvou dní.
Sněmovna bude o předloze jednat v lednu. Návrh ovšem kritizují lékárníci, podle nich problémy s nedostupností léků nevyřeší.
Novela má zároveň omezit takzvané reexporty léků. Některé medikamenty jsou v Česku výrazně levnější než v zahraničí. Obchodníkům se proto vyplatí je po dovezení obratem znovu exportovat do ciziny. Vyvezená léčiva ale pak chybějí v Česku. Vývoz má být nově povolen jen u těch přípravků, které budou zapsány na pravidelně aktualizovaném seznamu Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
4. Příspěvek na léčebné konopí
Léčebné konopí má v Česku předepsáno asi 700 lidí, nejčastěji na chronickou bolest, užívají ho ale také nemocní s rakovinou, AIDS nebo roztroušenou sklerózou.
Od začátku roku 2020 bude hrazeno 90 procent ceny z 30 gramů léčebného konopí pro jednoho pacienta měsíčně. Případné vyšší množství, nejvýše 180 gramů, by podléhalo souhlasu revizního lékaře.
Kritici ovšem uvádějí, že navrhovaná maximální měsíční dávka je nedostatečná.
5. Nové fungování pojišťoven
Přes čtyři miliony lidí odvádějí peníze do zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, a přitom nemají možnost kontrolovat, kam z jejich účtů dál tečou. Dosud se do jejich správních a dozorčích rad volilo na základě tripartitního modelu: třetinu jmenoval stát, třetinu zaměstnanci a třetinu odbory. Tuto úpravu ale zrušil Ústavní soud s tím, že vytváří nerovnost mezi pojištěnci. Vyhověl tím skupině senátorů, která kvůli záležitosti podala ústavní stížnost.
Zaměstnaneckých pojišťoven je v Česku celkem šest, sedmá je Všeobecná zdravotní pojišťovna. Ministerstvo nyní plánuje, že právo volit jejich orgány nechá ze třetiny státu a ze dvou třetin velkým zaměstnavatelům. Vybírat budou všichni ti, kteří odvádějí alespoň 0,4 procenta ročních příjmů pojišťovny z povinných odvodů.
Novela by měla vejít v platnost do poloviny roku.
6. Sdružené praxe
Během příštího roku má odstartovat pilotní projekt, kdy bude jednu ordinaci sdílet několik lékařů. Podobné sdružené praxe fungují například v Rakousku.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) mají zajistit, že bude lékařská péče pacientovi dostupná v dostatečně široké míře. Lékaři se v nich střídají a je jim k dispozici například pracovník pro administrativní práce, aby měli více času na pacienty. Do budoucna podle Vojtěcha nebude udržitelné, aby fungovaly ordinace pouze s jedním lékařem a jednou sestrou.
Kvůli nevhodné kombinaci léků nebo chybám v dávkování skončilo předloni v nemocnici přes šest tisíc lidí a 250 z nich zemřelo. To je jen o polovinu méně, než kolik loni zahynulo lidí na silnicích.
