Bývalá kasárna v Řečkovicích i objekty transfuzní stanice, kde se nyní učí studenti lékařské a přírodovědecké fakulty, tak budou svému provizornímu účelu sloužit ještě alespoň dva roky. Už v roce 2008 se přitom mohli stěhovat do kampusu. S výstavbou devatenácti zbývajících budov se však ještě ani nezačalo. Výběrové řízení na stavbu teď musí Masarykova univerzita vypsat znovu.
„Budování kampusu se zkomplikovalo kvůli kurzovým ztrátám. Část financování výstavby je totiž kryta půjčkou z Evropské investiční banky v eurech, zatímco my stavíme v korunách. Rozdíl mezi hodnotou eura v roce 2002, kdy byl program schvalován, a současností, činí asi 400 milionů korun,“ řekl rektor Petr Fiala.
Kvůli chybějícím prostředkům na kurzové ztráty ministerstvo školství neschválilo smlouvy s firmami, které vyhrály ve výběrovém řízení na dostavbu. Ty začaly odstupovat. „Je to logické, uplynuly už čtyři měsíce a žádný z dodavatelů není schopen si blokovat kapacity pro tak velkou investici,“ míní rektor. Pokud by ministerstvo souhlas s podpisem smluv vydalo před prázdninami, podařilo by se kampus dokončit včas a za peníze podle původního plánu. „Dnes je výběrové řízení zcela zmařeno a zdiskreditováno,“ potvrdil i kvestor Ladislav Janíček. Univerzita na riziko ztrát ministerstva financí i školství upozorňovala od roku 2005. „Problém opravdu není na naší straně, proto jsme očekávali, že se k tomu nějak postaví,“ doplnil Janíček. Podle smlouvy s bankou a ministerstvem financí se totiž stát zavazuje, že případné rozdíly uhradí. „Navrhovali nám, abychom výstavbu redukovali, ale na to jsme přistoupit nechtěli,“ tvrdí Janíček.
Schopen pomoci není ani kraj.„Kampus podporujeme, ale stovky milionů prostě nemáme,“ podotkl náměstek hejtmana Milan Venclík.
O kolik zpoždění kvůli kurzovým ztrátám výstavbu dále prodražují, se zástupci univerzity obávají vyčíslit. Inflace ve stavebním sektoru probíhá dynamičtěji, zvedají se ceny stavebních prací i materiálu. Podle rektora tak na dostavbu kampusu bude potřeba ještě dalších pět set milionů korun. Jiné odhady uvádějí až miliardu. „Je to o to smutnější, že kdyby ministerstva reagovala včas nebo nám dala částečný souhlas s projekty, na které jsme měli peníze, nemuseli jsme problém řešit v takovém rozsahu,“ míní Janíček. Vše komplikují i personální změny na ministerstvu školství.
Do dvou týdnů chce univerzita předložit novou dokumentaci na menší část dostavby, na níž má peníze. Ze svého rozpočtu je připravena na zvýšení nákladů věnovat 200 milionů korun. Ministerstvo školství podle agentur již požádalo vládu, aby dala souhlas s prodloužením doby financování kampusu až do roku 2012. To ale přinese zvýšené náklady. Původně měl celý kampus stát 5,1 miliardy korun.
„Budování kampusu se zkomplikovalo kvůli kurzovým ztrátám. Část financování výstavby je totiž kryta půjčkou z Evropské investiční banky v eurech, zatímco my stavíme v korunách. Rozdíl mezi hodnotou eura v roce 2002, kdy byl program schvalován, a současností, činí asi 400 milionů korun,“ řekl rektor Petr Fiala.
Kvůli chybějícím prostředkům na kurzové ztráty ministerstvo školství neschválilo smlouvy s firmami, které vyhrály ve výběrovém řízení na dostavbu. Ty začaly odstupovat. „Je to logické, uplynuly už čtyři měsíce a žádný z dodavatelů není schopen si blokovat kapacity pro tak velkou investici,“ míní rektor. Pokud by ministerstvo souhlas s podpisem smluv vydalo před prázdninami, podařilo by se kampus dokončit včas a za peníze podle původního plánu. „Dnes je výběrové řízení zcela zmařeno a zdiskreditováno,“ potvrdil i kvestor Ladislav Janíček. Univerzita na riziko ztrát ministerstva financí i školství upozorňovala od roku 2005. „Problém opravdu není na naší straně, proto jsme očekávali, že se k tomu nějak postaví,“ doplnil Janíček. Podle smlouvy s bankou a ministerstvem financí se totiž stát zavazuje, že případné rozdíly uhradí. „Navrhovali nám, abychom výstavbu redukovali, ale na to jsme přistoupit nechtěli,“ tvrdí Janíček.
Schopen pomoci není ani kraj.„Kampus podporujeme, ale stovky milionů prostě nemáme,“ podotkl náměstek hejtmana Milan Venclík.
O kolik zpoždění kvůli kurzovým ztrátám výstavbu dále prodražují, se zástupci univerzity obávají vyčíslit. Inflace ve stavebním sektoru probíhá dynamičtěji, zvedají se ceny stavebních prací i materiálu. Podle rektora tak na dostavbu kampusu bude potřeba ještě dalších pět set milionů korun. Jiné odhady uvádějí až miliardu. „Je to o to smutnější, že kdyby ministerstva reagovala včas nebo nám dala částečný souhlas s projekty, na které jsme měli peníze, nemuseli jsme problém řešit v takovém rozsahu,“ míní Janíček. Vše komplikují i personální změny na ministerstvu školství.
Do dvou týdnů chce univerzita předložit novou dokumentaci na menší část dostavby, na níž má peníze. Ze svého rozpočtu je připravena na zvýšení nákladů věnovat 200 milionů korun. Ministerstvo školství podle agentur již požádalo vládu, aby dala souhlas s prodloužením doby financování kampusu až do roku 2012. To ale přinese zvýšené náklady. Původně měl celý kampus stát 5,1 miliardy korun.
