Mým cílem na Sinajském poloostrově bylo město Sharm el Sheikh. Je tu letiště, takže vás po únavném letu nečeká další trmácení autobusem do letoviska. „Před osmnácti lety jsem sem šel pěšky sedmdesát kilometrů, abych tady začal pracovat. Tehdy tu bylo jen malé rybářské město,“ vypráví Khaled El Hawary, majitel firmy provozující vodní sporty. Sharm el Sheikh se však stal vyhledávaným především potápěči, téměř všude zde narazíte na nádherné korálové útesy a nedaleko odtud se nachází podmořská a přírodní rezervace Ras Mohamed. Šnorchl by neměl chybět v kufru žádného tamního návštěvníka. To jen já jsem ho samozřejmě zapomněla. „Cože, ty nemáš šnorchl?“ divil se Khaled, když jsem mu svěřila svůj problém. Hned zavolal arabsky na malého klučinu, který okamžitě šnorchl přinesl. „Tady u břehu je to ale nic. Ukážu ti své oblíbené korály,“ pokračoval a než jsem stačila něco namítnout, už jsem seděla ve člunu a vyráželi jsme do nedaleké zátoky. Podmořský svět mě tak nadchl, že kdyby to šlo, asi bych se divila s otevřenými ústy.
Mé nadšení bylo asi viditelné, neboť se můj nový přítel rozhodl, že mě večer nechá projet na terénní čtyřkolce v nedaleké Sinajské poušti. Motosafari je tu velice oblíbený turistický výlet a ve dvojici vás výlet vyjde asi na 90 dolarů. Není to nic těžkého, přidáváte plyn, proháníte se padesátikilometrovou rychlostí po písku a po vašem boku se tyčí hory. Přestávka se dělá tradičně v beduínské vesnici, kde si vychutnáte oběd nebo jen čaj a vodní dýmku.
Do Jordánska nebo Izraele Centrum střediska je situováno kolem zátoky Naama Bay a nachází se tu nejlepší restaurace, obchody a diskotéky. Po několika pokusech dojít sem pěšky - neustále mě totiž zastavovali usmívající se obchodníci a já jsem většinou skončila s šálkem čaje u nich v obchodě - se mi to dokonce jednou podařilo.
Tento rušný bulvár na mě působil spíše jako obdoba pražské Matějské pouti. Mnohem více mě nadchlo tržiště ve staré části města, kde se nadýcháte pravé atmosféry Orientu.
Sharm je dobrým výchozím bodem celé řady výletů, poměrně daleko je sice do Káhiry a Luxoru, ale co by kamenem dohodil je to do Kláštera Svaté Kateřiny a na Mojžíšovu horu.
V nabídkách se objevuje i zájezd do skalního města Petra v Jordánsku nebo do Izraele, jemuž jsem neodolala. Hlavním cílem byl samozřejmě Jeruzalém, kolébka křesťanství. Ještě předtím jsme si mohli vyzkoušet léčivé účinky vody Mrtvého moře, které je vlastně jezerem, a nechat se jen tak nadlehčovat, protože plavat tu vzhledem k hustotě vody opravdu nejde.
