Ve Vraném nad Vltavou jižně od Prahy žije přes dva a půl tisíce lidí, přesto tu už přes rok nemají lékárnu. „Lékárnice, která ji u nás dlouhou dobu vedla, zemřela. Pořád ale podáváme inzeráty a hledáme. Osobně jsem zkoušela přemluvit třeba jednoho lékárníka ze Zbraslavi,“ popsala pro LN starostka obce Dana Ullwerová, která nezájem o provozování lékárny připisuje malému počtu zákazníků, z nichž většina navíc dojíždí pracovat do Prahy. Tam si také kupují léky.
Dvě dávky nestačí. Lékaři plánují proti spalničkám očkovat i dospělé |
Obec starostky Ullwerové není jediná, která se potýká se stejným problémem, bez lékárny jsou dokonce i výrazně větší města. Tím vůbec největším je podle údajů projektu Česko v datech, který čerpal data od Českého statistického úřadu a Státního úřadu pro kontrolu léčiv (SÚKL), Chlumec u Ústí nad Labem. Bydlí v něm přes čtyři a půl tisíce lidí, lékárnu byste tam však hledali marně.
Lékáren, které jsou v obci jediné, je v Česku zhruba 600. V posledních 3,5 letech jich podle České lékárnické komory (ČLnK) zavřelo okolo šedesáti. „Představuje to zhruba 10 procent takzvaných jedinečných lékáren,“ přiblížil LN prezident ČLnK Lubomír Chudoba. Číslo je srovnatelné s počtem lékáren na Karlovarsku.
Ačkoli lokálně klíčové lékárny na malých městech mizí, celkový počet lékáren paradoxně stoupá. V roce 2011 fungovalo po republice 2426 lékáren, dnes je to o sto dvacet více. Růst je ale zapříčiněn především přibýváním řetězcových lékáren v obchodních centrech ve větších městech, zatímco na těch menších a na venkově lékárny končí.
Podle ČLnK existuje v Česku více než osmdesát obcí, které mají přes dva tisíce obyvatel, ale žádnou lékárnu. Trend se přitom v této oblasti zhoršuje a lékárenská péče se tak pro řadu lidí mimo velká města stává hůře dostupnou.
Malé lékárny v hůře dostupných regionech mohou letos žádat o dotace na provoz. Dotaci dostane 53 z nich. Bonifikaci až 600 000 korun jim vyplatí zdravotní pojišťovny.
