Vžebříčku soukromých vysokých škol srovnáváme 42 škol. Váhy pro jednotlivé indexy byly vypočítány pro celou skupinu škol.
Ve skupině soukromých vysokých škol neexistuje nejsilnější diskriminující faktor, tj. index, ve kterém by se srovnávané školy lišily výrazně více než v ostatních ohledech. Školy se podobnou mírou liší v indexu č. 1 - zájmu o školu, indexu č. 2 - výběrovosti školy a indexu č. 3 - konkurenceschopnosti školy.
Z hlediska námi definovaného zájmu o školu se nejlépe umístily školy, u kterých se každý zájemce o studium (ten, kdo si podal přihlášku) také dostavil k přijímacím zkouškám. U poloviny škol (tj. celkem 21) se všichni uchazeči k přijímacím zkouškám dostavili. Naopak nejnižší zájem v sektoru soukromých škol zaznamenala Vysoká škola tělesné výchovy a sportu - Palestra, kam se k přijímacím zkouškám dostavily pouze dvě třetiny zájemců.
V rámci porovnání soukromých škol pomocí indexu výběrovosti nejlépe dopadla Literární akademie (Soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého), kde úspěšně přijímacími zkouškami projde šest z deseti uchazečů. Nejméně si mezi uchazeči o studium vybírá a přijme všechny uchazeče, kteří přijdou na přijímací zkoušky, 20 soukromých škol.
Z hlediska konkurenceschopnosti školy je na prvním místě 12 škol, kde se k zápisu dostaví všichni přijatí uchazeči. Nejméně konkurenceschopná škola je škola, na kterou se k zápisu dostaví necelých sedm z deseti přijatých uchazečů - ŠKODA Auto, a. s. Vysoká škola.
V úspěšnosti absolventů na trhu práce - pokud jsou již tato data k dispozici - jsou si soukromé školy z větší části velice podobné.
Co jsou indexy Z dostupných údajů vznikly 4 indexy, u kterých jsme sledovali, do jaké míry jsou důležité pro jednotlivé obory. Váhy pro jednotlivé indexy byly stanoveny na základě směrodatných odchylek v daném oboru tak, aby byl jejich součet roven jedné. * Index 1: „živí přihlášení“/přihlášení Vyjadřuje zájem o fakultu. „Živý přihlášený“ - člověk, který se fyzicky dostavil k přijímacímu řízení. Čím více přihlášených studentů se dostaví k přijímacímu řízení, tím lepší předpokládáme image fakulty. * Index 2: přijatí/„živí přihlášení“ Index vyjadřuje obtížnost vstupních testů a kvalitu studentů. Čím méně lidí projde přijímacím testem, tím obtížnější a přísnější jsou pravděpodobně zkoušky a tím vyšší je úroveň přijatých studentů. * Index 3: počet zapsaných/přijatých Index vyjadřuje konkurenceschopnost oboru na té které fakultě. Čím více přijatých se dostaví k zápisu, tím je obor prestižnější (pokud se student nezapíše, předpokládáme, že ve
velkém množství případů dal přednost jiné fakultě). * Index 4: (ne)úspěšnost absolventů na trhu práce Míra celkové neúspěšnosti je definována jako podíl celkového počtu nezaměstnaných absolventů k danému okamžiku a celkového počtu absolventů, kteří úspěšně ukončili školu v předchozích 2 kalendářních letech. * Na základě výše uvedených vlastností vznikl Celkový index, který zohledňoval váhu každého indexu v rámci daného oboru, tzn. v oboru ekonomie vystupoval index 4 s jinou vahou než v případě práv. Celkový index umožnil pouze seřadit jednotlivé fakulty podle jednoho klíče. Neméně zajímavé je ovšem také pořadí škol v rámci jednotlivých indexů. * Podle hodnoty celkového indexu byly fakulty/školy zařazeny do skupin 1-10 (všechny fakulty/školy s celkovým indexem 91-100 byly zařazeny do nejlepší skupiny č. 1, naopak fakulty/školy s celkovým indexem 0-10 patří do skupiny č. 10). Skupina určuje umístění fakulty/školy v rámci žebříčku.
O autorovi| Text připravila agentura SC&C
