Na jaře roku 2007 jsem se zúčastnil s dokumentaristou Břetislavem Rychlíkem a jeho štábem nezapomenutelné výpravy do exotických krajů severního Maďarska a středního Slovenska. Cílem expedice bylo natočit etnografický dokument o životě maďarských a slovenských Romů. Jejich hudební nadání, pohostinnost a nelíčené chování nám učarovalo a zanechalo v nás nezapomenutelné zážitky. Dlouho nám ještě zněl v uších zpěv skupiny obyvatel z bědné osady Járeček u Markušovců a jejich radost z prostých věcí, byť těžce vyvzdorovaných, v nás vyvolávala otázky, zda jejich způsob žití, řídící se biblickým „ptactvo nebeské ani neseje, ani nesklízí“, není i pro nás náhodou cestou, po níž se máme vydat. Z výpravy, kterou Břetislav Rychlík pak ještě několikrát opakoval (a paralelně s ním jezdila jeho žena Monika k Romům polským a moravským), vznikl více než hodinový dokumentární film Černá srdce (...zem není kulatá), který měl premiéru v polovině března na festivalu Jeden svět v Praze a od té doby objíždí festivaly. Po snímku Jeden rok (o životě sedmi starých lidí z horských vesnic a samot Horňácka) a Kamenolom boží (jeden rok v severních Čechách) jsou Černá srdce třetím pokračováním sběrných dokumentárních pohledů na lidskou komunitu. Jsou završením trilogie viděné jímavým okem muže z Horňácka. Film vznikl v produkci ČT Ostrava. Lze jen kroutit hlavou, proč se k němu ČT chová tak macešsky a zařazuje premiéru na zcela nemožnou hodinu. Jiří Peňás
***
Černá srdce, 2. 12., ČT 2, 23.10
