Lidovky.cz: Senátoři ve čtvrtek rozhodli, že vaše petice, která podezírala hlavu státu z velezrady i kvůli výrokům zpochybňujících sankce EU proti Rusku, je nedůvodná. Jak jejich rozhodnutí vnímáte?
Výsledek je rozporuplný. Na jednu stranu v Senátu zaznělo, co mělo, někteří senátoři jasně vystoupili proti tomu, co prezident dělá. Z tohoto pohledu to vnímám jako úspěch. Je to vůbec poprvé, kdy zazněla tak silná diskuse v Senátu o nejzávažnějších skutcích prezidenta a ne jen o nějakých výrocích. Co se týká úprku zbytku levicového křídla - ukázalo se, že když se mělo hlasovat, senátoři nebyli přítomni. Nebyli tedy v práci. (celkově bylo v Senátu přítomno zhruba 40 senátorů, nakonec jich zbylo jen 26 a bylo znemožněno dále hlasovat - pozn. red.)
Senát Zemana neobvinil. Kritika sankcí proti Rusku není protiústavní |
Lidovky.cz: Jak si odchod senátorů vysvětlujete? Nedostala se tak řada na hlasování o výzvě, aby Zeman jako hlava státu byl ve svých vyjádřeních zdrženlivější, neohrožoval jimi spojenecké závazky Česka a nerozděloval společnost.
Těžko říct. Je to pro mě varovný signál. Může to být jejich obava nebo prostě jen to, že se senátoři nechtějí vyjadřovat k jiné ústavní instituci. To ale úplně nechápu. Senát je jediný, kdo může podat ústavní žalobu a vyjádřit se k tomu. Nebyly k tomu ani žádné projevy. Dva senátoři vystoupili, ale to se týkalo úplně něčeho jiného. Byli proti naší petici a netýkaly se ani jednotlivých bodů. Strategie odpůrců petice byla samozřejmě taková, že do ní nechtěli vůbec mluvit. Velká část senátorů se k tomu přidala, ale nechtěli si zřejmě komplikovat život. Přijde mi to zvláštní vzhledem k tomu, jak je situace vážná.
Politické názory, nikoli delikty„Žádný z předmětných výroků samostatně ani jejich souhrn nepředstavují ústavní delikt. Jde o výroky bez doložitelných dopadů na svrchovanost a celistvost republiky, jakož i na její demokratický řád," shodly se v návrhu přijatého usnesení horní komory její petiční výbor a ústavní komise. Také ústavní experti označili Zemanovy napadené výroky za prezentaci jeho politických názorů nebo za hodnotící soudy, které není možné považovat za "hrubé porušení ústavního pořádku". |
Lidovky.cz: Prezidentovi jste v petici s kolegy vytýkali především výroky v souvislosti s protiruskými sankcemi EU kvůli anexi Krymu, kromě toho jste mu v petici připomenuli výroky o možnosti „vyhladovění“ Senátu, tedy o zrušení jeho financování. Od té doby ale uplynulo několik měsíců. Provinil se podle vás něčím novým?
Určitě. Bod, který nyní považuji za vyloženě závažný vzhledem k demokratickému řádu, je podpora nesnášenlivosti vůči konkrétnímu náboženství (vystoupení 17. listopadu na Albertově po boku lídra Bloku proti islámu Martina Konvičky - pozn. red.) Mezinárodní situace je vážná a nevíme, co se v naší zemi či jinde může stát. Je potřeba lidi uklidnit a ne je radikalizovat jako to dělá prezident. Je to nebezpečné. To ale není nic, co bychom si vymysleli, tvrdí to i odborníci. Zadruhé je to, co dělá prezident i Konvička na hraně trestního zákoníku. Rozpor se zákonem už není nic abstraktního, jde přímo o ohrožení domácí politiky.
Lidovky.cz: Chystáte nějaké další kroky?
Budeme se o tom muset poradit. Jsme rádi, že má vláda velký vliv. Je to vidět na výrocích premiéra Bohuslava Sobotky, který nemlčí a je připravený reagovat na nejzávažnější projevy, což je dobře. V tom bychom ho chtěli podpořit.
Podpisy pod peticíK petici se kromě Majznera připojil třeba studentský vůdce z listopadu 1989 a politik Martin Mejstřík, místostarosta Prahy 7 Ondřej Mirovský a bývalý spolumajitel a zakladatel portálu Centrum.cz Ondřej Tomek. Majzner se mimo jiné podílelna organizaci takzvaného Pražského Majdanu na Staroměstském náměstí či na organizaci prosincové demonstrace ke Dni lidských práv. |
