Nejvyšší správní soud (NSS) v úterý dořešil poslední tři podněty - jeden odmítl pro opožděnost, dva zamítl úplně. Soud tak potvrdil vítězství Miloše Zemana v prvním přímé volbě prezidenta.
Volební senát uznal, že některá Zemanova tvrzení se lidem mohla jevit jako nekorektní, demagogická či dokonce lživá. Nešlo však prý o tak závažné zásahy, aby si vynutily zrušení voleb. Podle Nejvyššího správního soudu je v podmínkách demokracie obvyklé, že kandidáti a jejich stoupenci využívají pozitivní i negativní kampaň, v níž mají své místo i emocionální a vyostřené argumenty, které ovšem nesmí být vyloženě lživé.
Zeman je potěšen, že NSS posvětil jeho volební vítězství
Budoucí prezident Miloš Zeman je rozhodnutím NSS potěšen. "Jako kandidát jsem samozřejmě potěšen, nicméně není mým právem reagovat na výsledky jakéhokoli soudu," prohlásil Zeman. "Ani prezident nemá právo kritizovat výsledky soudu, i když jsou mu příjemné, což v tomto případě bezesporu je," dodal Zeman v prostorách kavárny, která sídlí pod jeho pražskou kanceláří.
ČTĚTE VÍCE: |
Na Ústavní soud se mohou stěžovatelé obrátit do 60 dnů od doručení rozhodnutí NSS, uvedl šéf protokolu ÚS Vlastimil Göttinger. Podání ústavní stížnosti už avizoval Lukáš Kohout, jenž se v minulosti vydával za asistenta tehdejšího poslance ČSSD Jana Kavana. Kohout poukazoval na údajné porušení práv Jany Bobošíkové, která byla z voleb dočasně vyřazena. "Jsem potěšen, že NSS dal mé argumentaci zapravdu, avšak nejsem potěšen, že rozhodl zamítnutím mého návrhu," uvedl Kohout. Stížnost prý podá do konce týdne.
Případné stížnosti ale nemají přímý vliv na Zemanův nástup do funkce. Inaugurace se uskuteční 8. března ve Vladislavském sále Pražského hradu.
Z celkového počtu stížností jich 64 skončilo odmítnutím, zejména proto, že pisatelé nedodrželi zákonnou lhůtu pro zpochybnění výsledku voleb. Další skupinu návrhů soudci vyřešili pouze prostřednictvím korespondence, protože nesplňovaly různá formální kritéria nebo vůbec nebylo jasné, čeho se stěžovatelé domáhají. Věcně volební senát přezkoumal 24 podnětů. Přestože v některých případech zjistil nezákonnosti, volby nezrušil. Zjištěné problémy totiž podle soudu nemohly ovlivnit celkový výsledek. Zeman ve druhém kole porazil Karla Schwarzenberga rozdílem téměř 500.000 hlasů.
Ve fotografiích Miloš Zeman s dcerou ve volební štábu. Pokud si chcete prohlédnout fotogalerii, klikněte na obrázek. |
Řada návrhů se týkala kampaně, v níž Zeman podle stěžovatelů uplatňoval nepravdivé, případně xenofobní a nacionalistické argumenty. Volební senát uznal, že některá Zemanova tvrzení se lidem mohla jevit jako nekorektní, demagogická či dokonce lživá. Nešlo však prý o tak závažné zásahy, aby si vynutily zrušení voleb. Podle NSS je v podmínkách demokracie obvyklé, že kandidáti a jejich stoupenci využívají pozitivní i negativní kampaň, v níž mají své místo i emocionální a vyostřené argumenty. Zneplatnění voleb připadá podle soudců v úvahu jen ve výjimečných případech, kdy jedna intenzivní protizákonnost, případně řada protizákonností slabších, mohla změnit celkový výsledek.
Soud se z podnětu některých stížností zabýval také sporným inzerátem v deníku Blesk, kde se objevily ostré útoky na Schwarzenberga. Volební senát ale připomněl, že se nijak neprokázalo spojení zadavatele inzerátu se Zemanovým týmem. Jako další problematické prvky kampaně soud jmenoval šíření nepravdivých informací o vystěhování Schwarzenbergovy známé ze zámeckého bytu v Čimelicích nebo pokusy spojovat jeho rodinu s fašistickým a nacistickým hnutím.
Nezákonnosti nemohly ovlivnit konečný výsledek
"Soud shledal, že se v těchto případech opravdu jednalo o nepravdivá tvrzení i lži. Dospěl tak k závěru, že v průběhu volební kampaně došlo k nezákonnostem schopným ovlivnit volební výsledek, avšak nikoliv tak intenzivním způsobem, který by mohl konečný výsledek změnit," uvedla v pondělí mluvčí soudu Sylva Dostálová. Okolnostmi registrace jednotlivých kandidátů, předvolebním postupem ministerstva vnitra ani prováděcím zákonem k přímé volbě se už nyní NSS nechtěl zabývat. Ke všemu se prý vyjádřil už před volbami, když řešil devět stížností nezaregistrovaných kandidátů.
Konkrétní chybu ve volebním procesu zjistil NSS v Buštěhradu na Kladensku. V seznamu voličů byla u dvou sourozenců poznámka, že mají omezenou způsobilost k právním úkonům. Komise je proto nenechala volit. Ve skutečnosti ale žádné omezení neměli. Jak se poznámky do seznamu dostaly, buštěhradský městský úřad nevysvětlil. Podle NSS jde o závažné porušení volebního zákona. Vzhledem k půlmilionovému rozdílu hlasů v druhém kole přímé volby však chyba nemohla ovlivnit celkový výsledek.
Neúspěšní stěžovatelé zváží další kroky
Se stížnostmi se na NSS neúspěšně obracely také některé známé osobnosti, například dokumentaristka Olga Sommerová a olympionička Věra Čáslavská. "Další kroky zvážím po poradě s právníkem. Nejsem ještě rozhodnuta," řekla Čáslavská. Vadil jí především způsob vedení kampaně před druhým kolem prezidentské volby. Podle soudu nestihla zákonnou lhůtu.
Také právní aktivista Tomáš Pecina není ještě rozhodnut, zda se obrátí na Ústavní soud. Pecinovi konkrétně vadí způsob, jakým ministerstvo vnitra vyřadilo z voleb Tomia Okamuru a Vladimíra Dlouhého, zpochybnil použitý algoritmus při kontrole petičních archů, má výhrady také k prováděcímu zákonu.
Ústavní stížnosti se nezříká ani nevládní protikorupční organizace Růžový panter, záleží ale na tom, jestli jí k tomu dá veřejnost mandát, například prostřednictvím internetu, řekla za sdružení Iveta Jordanová.
Organizace si u NSS stěžovala na hrubé porušení pravidel volební kampaně, rozhodnutí soudu ji podle Jordánové ale zklamalo, zejména kvůli tomu, že se nevyjádřil ke klíčovým důkazům a nevysvětlil, jak dospěl k přesvědčení, že intenzita nezákonností ve volební kampani nemohla ovlivnit výsledek voleb.
Soud nevyhověl ani právnímu aktivistovi Tomáši Pecinovi nebo antikomunistovi Janu Šináglovi. Všechna rozhodnutí v plném znění lze dohledat na úřední desce Nejvyššího správního soudu.
