Prezident na konferenci vyzdvihl roli českých vojáků v zahraničních misích, například na Balkáně a v Afghánistánu. "Mohl bych mluvit o naší účasti v Mali, o účasti na Sinaji, ale také o plánované akci na Golanských výšinách, kde v roce 2015 předpokládáme nasazení zhruba 150 vojáků," řekl Zeman.
ČTĚTE TAKÉ: |
Podle Pavla jsou ale úvahy o nasazení vojáků na Blízkém východě předčasné. "Z čistě technických důvodů se tato diskuse nebude odehrávat před rokem 2015, protože podle vyjádření zástupců řízení mise je do roku 2015 mise naplněna," řekl Pavel.
Teprve na začátku příštího roku zahájí zainteresované státy debaty o tom, jaké země se budou na mírové misi OSN podílet v budoucnu. Zájem o nasazení v misích za hranicemi přitom projevuje řada spojeneckých armád, protože v tom vidí šanci, jak nadále udržovat vojáky připravené na skutečné boje. "Takže se dá s trochou nadsázky říci, že do budoucna nás zřejmě čeká období ucházení se o mise," řekl Pavel.
Praha své vojáky pro mírovou misi oficiálně nabídla Organizaci spojených národů loni na podzim. Tehdejší ministři obrany Vlastimil Picek a zahraničí Jan Kohout se v tu dobu setkali s náměstkem generálního tajemníka OSN pro mírové operace Hervé Ladsousem. Již tehdy bylo známo, že účast Čechů v mírové operaci připadá v úvahu nejdříve v roce 2015.
Zeman nasazení českých vojáků na Golanských výšinách zmínil loni v srpnu v souvislosti s vývojem v Sýrii, sužované občanskou válkou. Rakousko před časem oznámilo, že kvůli zhoršení bezpečnostní situace odvolá své členy z pozorovatelské mise na Golanech (UNDOF). "Vzhledem k tomu, že situace v Sýrii je poněkud nepřehledná, myslím si, že zaplnění bezpečnostního vakua českými jednotkami může výrazně zvýšit prestiž ČR," uvedl v létě Zeman.
Izrael obsadil syrské Golany v roce 1967 a později se z jejich části stáhl. Mezi částí kontrolovanou Izraelem a tou, kterou má pod kontrolou Sýrie, je nárazníkové pásmo, kde od roku 1974 působí mezinárodní pozorovatelé v misi UNDOF.
Zeman kritizuje snížení výdajů na armádu
Zeman na Pražském hradě také kritizoval snižování výdajů na armádu, ale především neefektivní vynakládání prostředků na ozbrojené síly. Současnou krizi na Ukrajině označil za bezpečnostní hrozbu a vyjádřil naději, že tato krize urychlí vznik společné evropské armády, o níž se už řadu let diskutuje.
Zeman ve svém projevu připomněl vstup Česka, Polska a Maďarska do Severoatlantické aliance v roce 1999, kdy byl českým premiérem. "Vzájemně garantovaná bezpečnost znamená, že pomyslný obranný deštík drží za jeho rukojeť všichni členové, a nikoli pouze jeden nebo několik málo z nich," zdůraznil výhody členství ve vojenském paktu.
Cíl vynakládat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu podle prezidenta Česko plnilo jen do roku 2003. "Poté dochází k pozvolnému poklesu a dnes musím konstatovat, že bohužel tyto výdaje se pohybují těsně nad jedním procentem," konstatoval Zeman. Tuto skutečnost označil za varovnou zejména v situaci, kdy Spojené státy přesouvají centrum svých zájmů do tichomořské oblasti.
Neúspěšná repase tanků
"I tyto výdaje ale byly často vynakládány naprosto neefektivně," prohlásil k hospodaření armády prezident. Jako příklad uvedl pořízení "více než 60 bitevníků L-159, které nám hnijí v hangárech a pro něž nemáme použití, naprosto neúspěšnou repasi tanků T-72 a další akvizice". Výdaje na tyto projekty prezident označil za vyložené plýtvání penězi.
V souvislosti se situací na Ukrajině zmínil prezident nutnost vytvoření společných evropských ozbrojených sil. "Bylo by zapotřebí dobudovat druhý pilíř NATO vedle pilíře severoamerického, a to v podobě evropské armády v souladu s pokračujícími tendencemi integrace v rámci Evropské unie," řekl Zeman.
O společném unijním vojsku hovořil při své nedávné návštěvě Štrasburku. "Tam ty nejoptimističtější odezvy zněly, že jednotná evropská armáda je možná za deset až patnáct let," dodal Zeman. Unie podle něj potřebuje kromě diplomatického úsilí občas i "hrubou sílu", kterou by své snahy podpořila.
Se Zemanem souhlasí i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). "Za zásadní považuji posilování evropského obranného pilíře transatlantické bezpečnosti, abychom byli v Evropě schopni nést větší odpovědnost za bezpečnost ve svém sousedství," uvedl v tiskovém prohlášení k výročí 15 let od českého vstupu do NATO.
"Bezpečnost je nedělitelná. Ohrožení bezpečnosti jakéhokoli státu je ohrožením bezpečnosti nás všech," varoval Zeman před možností rychlého přenosu konfliktu v zahraničí i na vlastní území, nebo do bezprostředního sousedství. Prezident v projevu sice hovořil o situaci na Ukrajině. Rusko, které vojensky okupuje ukrajinský Krym, však přímo nezmínil.
