Zemanovi na cestě Vysočinou. První dáma krmila lišku štrúdlem |
Současná hlava státu nesouhlasí s úmyslem vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) vepřín v Letech zbourat. Podle jeho slov by šlo o národohospodářskou ztrátu.
„Co by vzniklo místo něj? Jen prázdná plocha, nic víc,“ řekl Zeman v televizním pořadu. „Ať zemědělské, potravinářské, průmyslové a další podniky fungují a nechť se jim nekladou žádné zbytečné překážky,“ doplnil posléze, přičemž uznal, že jeho názor se mnohým nebude líbit.
  |
„Jsem pro, aby - a to se ostatně stalo - na místě romského pracovního či možná koncentračního tábora byl důstojný památník. A ten tam ostatně už je. Možná, že ho instalovala dokonce moje vláda,“ řekl Zeman.
Dohady o ceně
Vláda chce jednání s majiteli vepřína dotáhnout do konce do říjnových voleb. Ministerstvo kultury si nechalo zpracovat posudek o hodnotě pozemků, nemovitostí a technického vybavení výkrmny. Vlastní návrh má i firma. Odhadní cenu chce stát stejně jako majitel tajit až do uzavření dohody. Pokud se státu nepodaří výkup domluvit letos, vedení vepřína už později nebude mít zájem.
“Jednání stále probíhají, na výkup vepřína jsme připraveni, jen se musíme ujednotit na ceně, za níž stát výkrmnu vykoupí a zbourá,“ sdělil serveru Lidovky.cz ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD).
V případě úspěšného odkupu by na místě proběhla by demolice všech objektů, následovala by rekultivace pozemku a byla by vypsaná soutěž na výstavbu nového památníku.
Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Od roku 1942 do května 1943 jím prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů. Česko za vepřín v Letech na pietním místě sklízí léta kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí. K odstranění farmy několikrát vyzval také Evropský parlament.
