„O přispění do fondu neuvažuji. Na provoz Českého státu přispívám dostatečně mými poctivě placenými odvody na všechno možné,“ řekl serveru Lidovky.cz ředitel společnosti Atx - automation Bohuslav Vránek několik dní poté, co s početnou delegací podnikatelů doprovázel prezidenta Zemana do Číny.
ČTĚTE TAKÉ |
Přitom ještě před rokem si Zeman podobný přístup byznysmenů nepřipouštěl. „Až budou chodit různí lidé a budou říkat - já bych potřeboval, abyste mě zařadil do podnikatelské mise, nebo já bych potřeboval, abyste se za nás přimluvil - v tomto případě přistoupím k vydírání, protože státní dluh je nás všech,“ napsal tehdy po setkání s přispěvateli do Nadačního fondu na splácení státního dluhu, který v červnu roku 2013 založil.
Hrad si podmínky nekladl
V této souvislosti si ale Hrad žádné podmínky před cestou do Asie nekladl. A tak padesátka tuzemských společností nejenže do fondu nepřispěla, o prezidentově „vydírání“ často ani netušila. „Ve věci Nadačního fondu na splácení státního dluhu nebyla naše společnost oslovena a ani nevíme o existenci nějaké podmínky,“ sdělil Bohuslav Vránek.
Stejné to je i v případě dalších podniků, jejichž zástupci letěli se Zemanem. “Cestu podnikatelské delegace v případě návštěvy Číny organizoval Svaz průmyslu a dopravy a Kancelář prezidenta republiky, žádný podobný požadavek nezazněl,“ řekl serveru Lidovky.cz Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank. A nikdo z okolí prezidenta se podle ředitelky strategie Ivy Taťounové neobrátil ani na Protonové centrum v Praze.
Neměli důvod přispět
Vzkaz z Hradu„Pan prezident těmito slovy firmy vyzval, aby do fondů přispěly, rozhodně tedy není účast v podnikatelských misích příspěvkem na splácení státního dluhu podmiňována. Výzva k pomoci se splázením státního dluhu zazněla i v Čínské lidové republice,“ vzkázal hradní mluvčí Jiří Ovčáček. |
Podle statutárního ředitele StrategyOne Aloise Nováka společnost na fond nepřispěla, nikdo ji však k tomu ani nevybízel. A totožná odpověď dorazila také od vedoucí komunikace advokátní kanceláře Kocán Šolc Balaštík Evy Jarešové.
Výjimkou je v tomto ohledu firma Meopta, která v minulosti do Nadačního fondu přispěla. „Příspěvek byl ale zcela dobrovolný a neměl žádnou spojitost s účastní nebo neúčastí na prezidentských misích,“ zdůraznil generání ředitel Vítězslav Moťka.
PPF banka si poplatky neúčtuje
Miloš Zeman ale řeší malý zájem o fond už od jeho vzniku. Ministr financí Andrej Babiš do něj sice daroval půl milionu a sám prezident sem jednou měsíčně pošle 60 tisíc korun, v současnosti jsou na účtu ale pouze čtyři miliony. Dárců sice málo není, drtivou většinu však tvoří recesisti, kteří posílají kolem jedné koruny.
Hlava státu se ale pojistila, aby za příjem takových částek se z fondu naopak neplatilo víc na bankovních poplatcích. „Pro jistotu jsme si zařídili, že čtyřkorunový poplatek za příjem na účtu nám PPF banka nebude účtovat, takže zisk tohoto fondu je opravdu čistá koruna denně,“ řekl v minulosti Zeman.
O recesi prý nejde
To se teď ukazuje jako prozíravý krok, protože jen za poslední tři říjnové dny, které následovaly bezprostředně po Zemanově návštěvě Číny a slavnostním předávání vyznamenání na Pražském hradě, došlo na účet 32 darů, jen tři z nich ale přesáhly částku deset korun. Měly hodnotu 30,100 a 300 korun. Nebýt jich a prominutí čtyřkorunových poplatků od banky skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera, jejichž pronajatým letadlem se Zeman vracel z Číny, byl by za tyto dny fond v minusu 53 korun.
Mezi „halířové“ dárce patří i Pavel Drs, který posílal denně nejprve jednu korunu, nyní dvě. Prezident Zeman ho přesto pozval na březnové setkání s vybranými přispěvateli Nadačního fondu. „Můj motiv nebyl recese, nebo to, že bych snad chtěl fond vydírat na poplatcích, ale je to moje přesvědčení, že zadlužování státu je opravdu špatná věc. Protože ten, kdo je zadlužený, je nesvobodný, dá se velmi jednoduše manipulovat a velmi jednoduše vydírat,“ tvrdil po návštěvě u hlavy státu Drs.
