NATO omezilo běloruským diplomatům přístup do své centrály v Bruselu |
Nový americký prezident Joe Biden podle diplomatů přiletí v pondělí na summit NATO do Bruselu s docela jiným vzkazem. Tím má být jednota Washingtonu a ostatních členů největší vojenské aliance na světě. Zahladit chce zejména příkop s Evropou.
Jedním z prezidentů, kteří summit navštíví, bude i Miloš Zeman. Doprovodí ho hned dva členové vlády – ministři zahraničí a obrany. „Prezident si zakládá na tom, že je vrchní velitel ozbrojených sil. Účastnil se všech summitů. Já s ním jedu už na čtvrtý. Jde o první kolektivní setkání s americkým prezidentem, kde můžeme říci naše priority,“ řekl pro Lidovky.cz Rudolf Jindrák, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře.
  |
Co řekne Zeman ke vztahu s Ruskem, nikdo neví
Zároveň předestřel, co chce český prezident v Bruselu zvednout jako stěžejní témata. „Bude to Afghánistán, modernizace armád a možná také některé otázky týkající se směřování NATO do roku 2030,“ dodal Jindrák s tím, že však není mnoho času. Zeman bude mít pouze pětiminutový prostor pro svůj projev. Na programu jednání summitu je i budoucnost vztahů k Rusku a Číně. Zatím však není jasné, co a zda vůbec k tomu česká hlava státu přednese. Projevy totiž pronáší spatra. Pro všechny tak půjde tak trochu o překvapení.
Zeman trvá na více vyšetřovacích verzí Vrbětic. K těm známým ještě přidal, že výbuchy měly zakrýt manko |
Zeman se už postaral o poprask, když uvedl, že podle něj existuje více vyšetřovacích verzí výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Na rozdíl od vlády si hlava státu nemyslí, že jedinou možností je operace ruské tajné služby GRU. K vztahům s Moskvou se vyjádřil znovu smířlivě i během čtvrteční návštěvy v Rakousku. „Vážím si nezávislé zahraniční politiky Rakouska. Oceňuji váš vyvážený postoj k Ruské federaci. Plně souhlasím s vašimi názory, že Rusko patří do Evropy,“ uvedl Zeman.
Podstatnou porci času zabere debata lídrů NATO nad ukončením mise v Afghánistánu. A to nejen kvůli nestabilní situaci v zemi. Alianci čeká debata o tom, kde všude chce být vojensky přítomná. Ústup z Afghánistánu Zeman už mnohokrát ostře kritizoval, naposledy při květnovém virtuálním summitu východního křídla NATO.
„Po Afghánistánu je druhá největší mise NATO v Kosovu. Hovoří se o posílení přítomnosti v prostoru Sahelu. Francouzi ale naopak řekli, že se stahují z Mali,“ upozornil důvěryhodný zdroj serveru Lidovky.cz na roztříštěnost aliančních zájmů. Hledání společného postoje bude ztížené i teprve první možností slyšet na summitu prezidenta USA Joea Bidena. A to ještě navíc v předvečer summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Ženevě. Ten by se měl odehrát ve středu.
Kdo po Stoltenbergovi?
Geopolitika ale rozhodně nebude jedinou otázkou, která NATO čeká. Jednou z těch těžších bude razantní zvýšení společného rozpočtu na konkrétní projekty. Už počátkem roku představil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg iniciativu NATO 2030 a návrh, aby se v budoucnu alespoň některé obranné projekty financovaly ze společného rozpočtu NATO. Nyní je hradí jednotlivé členské země. Jenže mezi členskými státy nepanuje z nápadu nadšení.
V NATO se díry pro špiony ucpávají těžko. Ve Vrběticích šlo o perfektní práci tajné služby, upozornil expert |
Od pondělního summitu se očekává i zákulisní bitva o Stoltenbergova nástupce. Jeho mandát sice vyprší až v srpnu 2022, ale už dnes se v diplomatických jednáních skloňují možní příští šéfové NATO. Jasné je jen to, že podle nepsaných pravidel by to neměl být Američan.
Zároveň se intenzivně spekuluje o možném britském kandidátovy. Přesněji řečeno kandidátce. Tou by mohla být podle důvěryhodného zdroje serveru Lidovky.cz bývalá britská premiéra Theresa Mayová. Dalším zmiňovaným jménem je údajně současný nizozemský předseda vlády Mark Rutte. Kdo ale nakonec dobude vlivný alianční post, rozhodne dohoda celkem třiceti členských zemí NATO.
