Zeman mu podle něho při soukromých hovorech opakovaně naznačoval, že by se mohl stát předsedou Ústavního soudu. Prezidentův kancléř Vratislav Mynář namítl, že Zeman pouze seznamoval Baxu se stanovisky a že Baxova tvrzení nejsou zcela pravdivá.
„Spíš připomínaly výměnný obchod: ‚Já vám dám funkci, vy mně rozhodnutí‘,“ řekl k prezidentovým vyjádřením Baxa. Uvedl, že byl prezidentovou nabídkou zaskočen, za přímý nátlak to ale neoznačil. Poznamenal, že prezident i současným představitelům NSS při jejich jmenování zdůrazňoval, že „musí na soudce neformálně působit, aby rozhodovali správně“.
Mynář namítl, že prezident nemohl Baxovi nabízet vedení Ústavního soudu, který je pro nejbližší roky naplněn. „Ústavní soud je plně obsazen, nechápu, jak by to pan prezident mohl nabízet,“ řekl kancléř hlavy státu. Podle něj by prezident neměl být perzekvován za to, že seznamuje soudce se stanovisky, která „nasává od občanů a odborníků“.
Mynář přiznal, že za Zemana „konzultoval“ s ústavními soudci včetně Vojtěcha Šimíčka prezidentovy výhrady ke služebnímu zákonu, o jehož zrušení Ústavní soud rozhodoval. „Informoval jsem více členů Ústavního soudu,“ řekl kancléř. Ústavní soudce Vojtěch Šimíček poslancům řekl, že Zeman si podle Mynáře přál zrušení služebního zákona, nebo alespoň jednoho libovolného ustanovení. „Byla to jednání velmi nevhodná,“ uvedl Šimíček.
