Většími či menšími kontroverzemi rád koření prezident Miloš Zeman své oblíbené výjezdy do krajů. Naposledy v Olomouci před stíhaným hejtmanem Jiřím Rozbořilem vyzdvihoval presumpci neviny, aby hned druhý den při diskusi se studenty řekl, že miliardář Zdeněk Bakala patří za mříže. Bez soudu jej označil za největšího tuneláře od dob Viktora Koženého.
Do Jihočeského kraje, kam míří hlava státu zítra na tři dny, veze ožehavé téma církevních restitucí. Ostatně právě tamní sociálnědemokratický hejtman Jiří Zimola přišel s návrhem, aby navrácený majetek musely církve zdanit. Což je trabl pro premiéra Bohuslava Sobotku, protože tento předvolební tahák svého jihočeského hejtmana nemůže vzhledem ke koalici s lidovci podpořit.
Zámek jako rezerva
Tentokrát si Zeman vybral nejen konfliktní téma, ale i pozoruhodné místo k navštívení. Zavítá totiž k dlouholetému „nepříteli státu“ – miliardáři Josefu Šťávovi. V plánu středečního programu je totiž návštěva Bechyně. Právě zde má své panství Čechošvýcar Šťáva, který se se státem již dvacet let soudí o miliardy korun.
A hned prvním bodem Zemanovy asi dvouhodinové zastávky v Bechyni je setkání s tamními představiteli v hotelu Panská. Hotel, v němž vaří kuchařský mistr republiky Pavel Minář, patří Šťávově společnosti Panství Bechyně a je součástí Zámeckého resortu. Mimochodem pradědeček dnešního zámeckého pána Šťávy byl správcem bechyňského zámku.
Josefu Šťávovi ukradli identitu.
Návštěva samotného zámku podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka v programu není. „Zámek pan prezident nenavštíví. V Bechyni se setká se zaměstnanci společnosti Laufen CZ, s představiteli města v hotelu Panská a s občany na náměstí T .G. Masaryka,“ uvedl Ovčáček. Podle informací LN je ale zámek, respektive jeho jízdárna, záložní variantou pro setkání s občany v případě nepřízně počasí. Osobně to ostatně byl minulý týden na panství obhlédnout kancléř Vratislav Mynář. Zda se při návštěvě hlavy státu zjeví sám Šťáva, není zatím jasné.
Zaplacené miliony
Podnikatel má totiž nálepku nepřítele státu. A to kvůli vleklému sporu se státem, známému jako kauza Diag Human. Právě tato Šťávova firma chtěla v 90. letech se státem obchodovat s krevní plazmou. Z obchodu však sešlo a od té doby se vleče tahanice o odškodné za zmařenou investici. V počátku sporu, tedy v roce 1996, šlo o 200 milionů korun. Tehdejší ministr zdravotnictví Jan Stráský se rozhodl přistoupit na arbitráž. A ta se vlekla a penále a úroky naskakovaly.
