14. srpna 2019 15:37, aktualizováno  17:48 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Zeman nejmenuje Šmardu ministrem kultury, není prý kompetentní. Hamáček: Ať jedná podle ústavy

Michal Šmarda. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Michal Šmarda. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Praha Prezident Miloš Zeman nechce jmenovat Michala Šmardu ministrem kultury. Podle prezidenta se nikdy nezabýval problematikou české kultury, a není proto odborně kompetentní. Požádal předsedu ČSSD Jana Hamáčka, aby navrhnul prostřednictvím premiéra Andreje Babiše (ANO) jiného kandidáta. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček to uvedl na svém Facebooku. Hamáček v reakci uvedl, že Zeman by měl jednat podle ústavy. Spor o nového ministra trvá čtvrt roku.

„Prezident republiky Miloš Zeman konstatoval, že pan Michal Šmarda se nikdy nezabýval problematikou české kultury. Z tohoto důvodu není odborně kompetentní pro výkon funkce ministra kultury České republiky,“ uvedl Ovčáček. „Proto prezident republiky požádal předsedu ČSSD Jana Hamáčka, aby mu prostřednictvím předsedy vlády navrhl jiného kandidáta, splňujícího alespoň elementární odborné předpoklady,“ dodal.

Ústava nezná možnost, že by prezident měl hodnotit odborné předpoklady kandidáta na ministra, reagoval Hamáček. „Pan prezident například v minulosti jmenoval Karlu Šlechtovou ministryní obrany a neměla v oblasti obrany žádné zkušenosti. Ministr musí být především dobrý manažer a to pan Šmarda jako úspěšný komunální politik být může,“ uvedl vícepremiér.

Kandidát na ministra kultury a novoměstský starosta Michal Šmarda ve středu uvedl, že bude respektovat jakékoli rozhodnutí předsedy ČSSD Jana Hamáčka. V SMS zprávě uvedl, že je na Hamáčkovi a Babišovi, aby se dohodli na dalším postupu.

Statutární místopředseda ČSSD Roman Onderka se domnívá, že by měl Babiš podat kompetenční žalobu, nebo přimět Zemana, aby s nominací Šmardy souhlasil. Jinak by měli ministři ČSSD podat demise. „Kdyby podali sociálnědemokratičtí ministři demise, pak by měl Andrej Babiš podle koaliční smlouvy, pokud ji myslel vážně, dát demisi celé vlády,“ řekl Onderka.

Za vládu odpovídá Babiš, ne Zeman

Babiš počká po středečním Zemanově prohlášení na vyjádření Jana Hamáčka. Situaci chce následně řešit příští týden po návratu z dovolené. Podle ústavního právníka Kysely může prezident odepřít jmenování ministra jen při právní překážce, nebo kdyby navržený byl bezpečnostním rizikem. 

„Prezident může odepřít jmenování, když je tu právní překážka. Dříve to byl lustrační zákon, dnes například zákon o střetu zájmů,“ řekl Kysela. Dalším důvodem by mohlo být, pokud by měl prezident od tajných služeb informace o tom, že kandidát představuje pro Česko bezpečnostní riziko. Za ryze teoretickou pak označil možnost odmítnutí v případě, že by premiér navrhl negramotného kandidáta. „Jinak má prezident vyhovět předsedovi vlády, protože za vládu je odpovědný předseda vlády,“ řekl Kysela.

Odmítl také Zemanovu argumentaci o tom, že by se Šmarda neměl stát ministrem kultury, protože nemá s kulturou odborné zkušenosti. „Argument odbornosti je legitimní ve vztahu ke straně, která ministra nominuje, a ve vztahu předsedy vlády,“ řekl.

Opozice prezidenta vyzývá k respektování ústavy

Opozice vesměs prezidentův krok kritizuje. „Kdyby nešlo o zájmy státu, bylo by možné s nadsázkou říci, že pokračuje oblíbená zábava Miloše Zemana - letní grilování sociální demokracie. Ale protože jde o zájmy státu, pak je třeba říci, že to je neobhajitelné chování pana prezidenta. Prohlubuje dále ústavní krizi,“ řekl předseda TOP09 Jiří Pospíšil. Předseda STAN Vít Rakušan zdůraznil roli premiéra. „Teď je to zcela jednoznačně věc premiéra: Buď podá kompetenční žalobu, nebo je naprostý slaboch, a navíc napomáhá ohýbání ústavy,“ napsal Rakušan.

Za protiústavní jednání prezidenta považuje i předseda KDU-ČSL Marek Výborný. „Ústava hovoří jasně. KDU-ČSL opakovaně vyzývá všechny ústavní činitele, aby respektovali ústavu a ústavní zvyklosti. Bohužel to znamená pro resort kultury pokračující nestabilitu a to mu v době vrcholícího jednání o rozpočtu určitě neprospívá,“ uvedl Výborný.

Předseda SPD Tomio Okamura naopak míní, že vzhledem k tomu, že ministra jmenuje prezident, tak má také jistou odpovědnost za to, koho jmenuje. ČSSD podle něj těžko může vybrat odborně vhodnějšího kandidáta, protože ministerské křeslo je výsledkem boje o koryta uvnitř strany. „Premiér Babiš by měl vzít návrh na Šmardovo jmenování zpět a postavit se na stranu prezidenta. Hnutí SPD pozici prezidenta Miloše Zemana plně podporuje,“ uvedl na dotaz ČTK Okamura.

Spor se táhne už čtvrt roku

Staněk v polovině května podal demisi po kritice odborné veřejnosti, která se na něj snesla po odvolání šéfů Národní galerie Praha Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. Hamáček tehdy řekl, že Staněk nekončí kvůli odvolání obou ředitelů, ale kvůli vyhrocené situaci v kultuře, kterou už nemůže osobně zklidnit. Zeman demisi nepřijal. Argumentoval tím, že Staněk odhalil zneužívání veřejných peněz a neměl by za to být trestán. Babiš následně na žádost ČSSD navrhl odvolání ministra a současně jmenování Šmardy.

Zeman s odvoláním Staňka několik týdnů otálel, ústavní právníci proto mluvili o porušování ústavy. Babiš na prezidenta odmítl podat k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu. Staňka nakonec z funkce odvolal ke konci července, nového ministra ale místo něho nejmenoval. Šmardu několikrát kritizoval. Poukázal na to, že zatímco Staněk má titul docent, Šmarda má jen středoškolské vzdělání. Šmarda podle Zemana také nemá žádné zkušenosti s kulturou, zatímco Staněk řídil jako primátor Olomouc, kterou prezident označil za kulturní město.

Prezident avizoval, že se k jmenování Šmardy vyjádří v polovině srpna po skončení své dovolené. Řízením ministerstva kultury byl pověřen ekonomický náměstek René Schreier.

Dřív Zeman kompetence prezidenta zpochybňoval

  • K tomu, jak má prezident postupovat při jmenování ministra, se Miloš Zeman v minulosti vyjadřoval zejména v roli předsedy jednobarevné vlády ČSSD, kterým byl v letech 1998 až 2002. Hned při jejím sestavování se dostal do sporu s prezidentem Václavem Havlem, který váhal nad některými Zemanem navrhovanými jmény ministrů, konkrétně nad budoucími šéfy resortů zahraničních věcí a vnitra Janem Kavanem a Václavem Grulichem.
  • "Vycházím z článku 68 ústavy, ústava platí pro každého. Tento článek jasně říká, že prezident jmenuje na návrh ministerského předsedy členy vlády... Z něho jednoznačně vyplývá, že tady se nemůžeme ptát, kdo se komu líbí a kdo se komu nelíbí... Pokud jde o jakési personální veto, já se domnívám, že by bylo v rozporu s citovaným článkem 68," řekl Zeman v červenci 1998 na Nově v pořadu 7 čili Sedm dní.
  • V něm se Miloš Zeman vyjádřil také ke způsobu odvolání ministra. "Jak víte, podle ústavy to navrhuje premiér a v takovém případě je to zaručené," prohlásil tehdy Miloš Zeman. "Stručně řečeno - o tom, kdo bude ve vládě sociální demokracie, rozhodují sociální demokraté," citovala pak Zemanova slova k tomuto tématu také v červenci 1998 Mladá fronta Dnes.
  • Neshody mezi Havlem a již premiérem Zemanem kvůli personálním krokům se znovu objevily o tři roky později, když prezident otálel se jmenováním ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra místopředsedou vlády. "Ty výhrady nejsou ani osobní, ani politické, jsou to výhrady filozofické. Já prostě nesouhlasím s jeho viděním, s jeho pojetím ekonomiky, jeho 'technologické zóny' považuji za zničení naší země," řekl Havel. Zeman na Grégrovi trval a Havel jej vicepremiérem jmenoval.
  • Havel se tehdy ke svému postupu vyjádřil pro Právo. "Jsem povinen odvolat ministra, kterého si premiér už nepřeje mít ve vládě, ale u jmenování nových ministrů to není tak úplně jisté... Kdybych seděl na Hradě jenom kvůli tomu, abych podepisoval, co přede mne jiní položí na stůl, pak bych tu svou funkci zesměšnil. A až se pan předseda vlády Zeman jednou stane prezidentem, určitě by se na mne zlobil, že jsem dopustil, že takovouto roli musí hrát i on," prohlásil.
  • Havel se k některým Zemanovým návrhům na ministry vrátil ještě v rozhovoru pro Respekt v lednu 2003, krátce před odchodem z prezidentského úřadu. "Podle mého výkladu ústavy i podle výkladu ústavních právníků mohu jmenování odmítnout. Ale v takovém případě to samozřejmě znamená vážnou roztržku mezi prezidentem a premiérem. Žádný z těch případů se mi v té době nezdál tak vážný, aby stál za politickou krizi," řekl.
  • Miloš Zeman se pak k prezidentským pravomocem několikrát vyjádřil i po svém (jak se nakonec ukázalo dočasném) odchodu z aktivní politiky v roce 2002. "Domnívám se, že prezident by se měl zčásti vzdát svých až monarchistických kompetencí právě ve prospěch sjednocujícího politického dialogu," prohlásil například v deníku Právo v rozhovoru, který vyšel v roce 2003 v den prezidentské volby, v níž nakonec Zeman neuspěl.
  • "Podle naší ústavy jsou kompetence prezidenta značně omezeny. I když není pouhým kladečem věnců, jeho vliv se projevuje pouze v krizových situacích, jakou je například pád vlády a jmenování vlády nové. Jinak v kancléřském systému hraje rozhodující roli předseda vlády...," napsal také Miloš Zeman v knize Jak jsem se mýlil v politice, která vyšla v roce 2005.
  • Jako prezident Zeman již na jaře před dvěma lety protahoval odvolání šéfa hnutí ANO Andreje Babiše z čela ministerstva financí. "Když ministerstvo financí nebude mít vedení, vlastně tím premiér ohrožuje ekonomickou stabilitu ČR, zejména její rozpočtovou politiku. A v koaliční smlouvě, která je závazným právním dokumentem, je napsáno, že premiér může odvolat člena jiné než své politické strany pouze tehdy, vysloví-li s tím souhlas předseda této strany, což je v případě hnutí ANO právě Andrej Babiš," řekl v květnu 2017 Zeman v televizi Barrandov.
  • Nakonec Babiše odvolal, předtím ale například šéf senátorů ČSSD Petr Vícha hovořil o tom, že premiér Bohuslav Sobotka chce podat na prezidenta kompetenční žalobu. "Ať se vyjádří Ústavní soud, zda platí ona dikce ústavy, která říká, že prezident jedná na návrh, v tomto případě premiéra. Ale slovo návrh má v češtině naprosto jasný obsah. To znamená, návrhu se nemusí nutně vyhovět," vyjádřil se Zeman v televizi Barrandov k možnému premiérovu podání k Ústavnímu soudu.
  • O možnosti kompetenční žaloby se hovořilo i loni, když Zeman odmítl jmenovat ministrem zahraničí kandidáta ČSSD Miroslava Pocheho. Premiér Babiš ale takový krok odmítl učinit. "Samozřejmě že kdyby k němu došlo, tak by to na pět let zhatilo naši spolupráci s Andrejem Babišem, to je nepochybné. Nicméně věřím ujištění Andreje Babiše, že nic takového nechystá," vyjádřil se k této možnosti loni v červnu Zeman.
ČTK

Pronájem, byt, 3+kk, Bystřice pod Hostýnem - Rychlov
Pronájem, byt, 3+kk, Bystřice pod Hostýnem - Rychlov

Chaloupky, Bystřice pod Hostýnem - Rychlov, okres Kroměříž
12 950 Kč/měsíc

Najdete na Lidovky.cz