24. října 2018 12:50 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Zeman se opět mýlil. Česko podle něj vyrábělo novičok, ministerstvo obrany i Drábová za SÚJB tvrdí opak

Prezident Miloš Zeman po schůzi Sněmovny odpovídal na dotazy novinářů. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Prezident Miloš Zeman po schůzi Sněmovny odpovídal na dotazy novinářů. | foto:  Petr Topič, MAFRA

PRAHA Miloš Zeman dál tvrdí, že Česko vyrábělo nervově paralytickou látku ze skupiny známé pod přezdívkou novičoky. Prezident řekl, že i mikrosyntéza je výroba. Jenže ministerstvo obrany si dál trvá na tom, že mikrosyntéza není podle mezinárodních úmluv považována za výrobu. „Novičok“ byl použit při pokusu o vraždu dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v britském Salisbury. Stejná látka zabila Britku Dawn Sturgessovou, která lahvičku s „novičokem“ v červnu nalezla.

„Chtěl bych konstatovat, že se nyní bezpečně prokázalo, že Česká republika vyráběla novičok. Protože kdybyste tomu trochu rozuměl, pane redaktore, tak byste věděl, že i mikrosyntéza je výroba. A položil byste si jednoduchou otázku, že když všechny strany uznávají, že se u nás novičok testoval, no tak i velmi primitivní člověk dojde k názoru, že když něco testujete, tak to předtím musíte vyrobit,“ odpověděl Zeman ve středu dopoledne na dotaz redaktora serveru Aktuálně.cz.

Prezident Miloš Zeman po schůzi Sněmovny odpovídal na dotazy novinářů.
Zeman ve Sněmovně kritizoval dotace na obnovitelné zdroje energie i výdaje na...

Jenže odborníci z ministerstva obrany říkají, že o výrobu v Česku nešlo. „Látka je chemicky syntetizována ve specializované laboratoři za přísného bezpečnostního režimu, a to maximálně v rozsahu několika mikrogramů. Jde o tzv. mikrosyntézu, která není podle mezinárodní úmluvy považována za výrobu. Testovaná látka vzniká v pracovní nádobce čistě pro účely měření spektrálních dat a její obsah je po testování ve shodě s předpisy a závazky ČR vždy poté okamžitě zlikvidován,“ napsali ve stanovisku už v květnu. 

Ministerstvo si stojí za svým

A ministerstvo obrany ve středu pro Lidovky.cz potvrdilo, že si za svým vyjádřením stojí. To, že mikrosyntéza není podle mezinárodních úmluv výroba, potvrdila také Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Její úřad kontroluje dodržování závazků České republiky, co se týká smlouvy o nešíření a zničení chemických zbraní.

„Je to hra se slovy. My dokonce ani nevíme, zda pokus o mikrosyntézu byl úspěšný. Vojenský výzkumný ústav se v rámci svého výzkumného záměru nějakými pracemi zabýval. Pokusil se o mikrosyntézu, ale jak to dopadlo, nevíme. Oni nic takového podle úmluvy nemusí hlásit. Takže nevíme, jestli nějaká látka vznikla. Výroba je, když je na konci něco použitelného. Mikrosyntéza je laboratorní záležitost, která nepřipraví množství látky, jež by bylo použitelné jinak, než v té laboratoři. V tomhle smyslu to pro mě výroba není a podle té úmluvy už vůbec ne,“ řekla Drábová serveru Lidovky.cz

Zemanova slova v květnu využila ruská média, včetně Prvního kanálu ruské státní televize, k prokázání toho, že novičok vyrobený v Česku mohl být použit k otravě Skripala. Za otravou přitom podle Velké Británie, USA i NATO stojí Rusko. Známá už je identita dvojice z ruské tajné služby GRU, která v Salisbury nervově paralytickou látkou zaútočila  - šlo o veterána speciálních sil Specnaz, plukovníka Anatolije Vladimiroviče Čepigu a Alexandra Miškina, lékaře GRU.

Podle Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) šlo pravděpodobně při útoku na Skripalovy o množství v řádech miligramů. Při mikrosyntéze vzniká několik mikrogramů látky, tedy množství, které by reálně mohlo ohrozit maximálně živočicha o velikosti mouchy. Oněch několik mikrogramů je navíc zničeno testováním. „Musíme ‚učit‘ detekční přístroje na tyto látky, aby je byly schopné naměřit. Tím ‚naučením‘ ten malinkatý vzorek zničíte. Je to destruktivní analýza,“ říká Drábová. K útoku na Skripalovy by tak bylo potřeba množství 1000x - 100 000x větší množství, než které vzniká při mikrosyntéze.

Český Vojenský výzkumný ústav se navíc pokoušel o mikrosyntézu látky A230 ze skupiny „novičoků“. K útoku v Británii byla však použita látka A234, což uznává i Zeman. „A230 a A234 jsou mezi sebou chemicky zásadně odlišné. Není to tak, že by to byla velmi příbuzná látka,“ vysvětluje Drábová. „Novičok oficiálně neexistuje. Nelze jednu látku označit jako novičok. Už to jméno říká, že jde o  nové sloučeniny. Některé z nich fungují lépe, jiné hůře, jiné vůbec - pro ten účel, pro který se syntezizovaly. Novičok je skupina látek. Z hlediska chemických vlastností jsou mezi nimi dost podstatné rozdíly.“

Vojtěch Gibiš

Autor

Vojtěch Gibišvojtech.gibis@lidovky.czČlánky