Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Nový izraelský prezident Rivlin přijede do Česka. Přijal Zemanovo pozvání

Evropa

  12:40
PRAHA - Prezident Miloš Zeman pozval na návštěvu Česka izraelského prezidenta Reuvena Rivlina, který pozvání přijal. Termín návštěvy stanoven ještě není. Sdělil to ve středu hradní mluvčí Jiří Ovčáček. O návštěvě informoval server Parlamentní listy.

Český prezident Miloš Zeman. foto: Petr Topič, MAFRA

Zeman je znám jako zastánce Izraele v jeho konfliktu s Palestinou. Židovského státu se opakovaně zastává, naopak se často velmi tvrdě vyslovuje na adresu islámských států. K pokračujícímu izraelsko-palestinskému střetu v Pásmu Gazy prostřednictvím Ovčáčka v pondělí prohlásil, že "není možné strpět, aby na jakoukoli zemi padaly neustále rakety". Izrael se kvůli svému zásahu, při kterém zemřely stovky civilistů, ocitl pod tlakem mezinárodního společenství.

ČTĚTE TAKÉ:

Česko dlouhodobě platí za jednoho z hlavních spojenců Izraele nejen v Evropské unii, ale i na světě. Bylo například jedinou evropskou zemí, která hlasovala proti rezoluci, která Palestinu povýšila v OSN na nečlenský pozorovatelský stát. Za vlády Nečase se uskutečnilo také společné setkání kabinetů českého a izraelského kabinetu.

Zaorálek je vůči Izraeli chladnější

Na tradici chce návštěvou Izraele navázat i premiér Bohuslav Sobotka, zemi navštíví na konci roku. V kuloárech se ale mluví o tom, že podpora Izraeli ze strany nového českého ministerstva zahraničních věcí již tak silná není. Vládu za to kritizuje především ODS, z druhé strany politického spektra se však zase ozývají hlasy, že Praha by měla zaujmout vůči Izraeli tvrdší postoj.

Rivlina zvolili izraelští poslanci prezidentem 10. června, uspěl ve druhém kole, když dostal víc hlasů než poslanec Meir Šetrit. Přísahu složil 24. července, ve funkci nahradil Šimona Perese.

ČTĚTE TAKÉ:

Rivlinovi je 74 let, profesí je právník, je velkým fotbalovým fanouškem a vegetariánem. Do parlamentu byl poprvé zvolen v roce 1988. V roce 2001 se stal ministrem ve vládě bývalého premiéra Ariela Šarona a o dva roky později byl zvolen do čela parlamentu. Patřil tehdy k velkým kritikům Šaronova plánu stažení z Pásma Gazy. Rovněž se vždy klonil spíše k variantě vzniku konfederace s Palestinci, než k tomu, aby měli samostatný stát. O prezidentskou funkci se ucházel i v roce 2007, postoupil do druhého kola, ale z něj pak ve prospěch Perese odstoupil.

Autoři: ,