„Pokud evropské státy přijmou vlnu migrantů, pak i podle varování jednoho z libyjských ministrů mezi nimi budou teroristické bojůvky, takže my vlastně přijímáním migrantů velmi usnadňujeme Islámskému státu jeho expanzi do Evropy,“ řekl Zeman v rozhovoru pro server Parlamentní listy.
Sobotka neví o náboru islamistů v Česku. Spolu s BIS popírá tvrzení Zemana |
Z Libye, kde operují radikální islamistické skupiny, z nichž některé slíbily oddanost Islámskému státu, v posledních týdnech míří tisíce uprchlíků do Evropy přes Středozemní moře. Proti přijímání běženců z Blízkého východu a Afriky v Česku se Zeman vyjadřuje opakovaně.
IS a jeho ‚filiálky‘
Islámský stát je podle Zemana organizací s mnoho filiálkami, které už víceméně ovládly Libyi, do jisté míry Jemen, Somálsko, Nigérii, Niger, Mali, Sýrii, Irák a Afghánistán. Teroristickými útoky, jako byly ty páteční v Tunisku a Kuvajtu, filiálky IS připravují ovládnutí dalších zemí, dodal český prezident.
V pátek Zeman uvedl, že proti IS se musí bojovat ničením jeho základen. „Bohužel ale díky zbabělosti, hlouposti řady civilizovaných států, které nejsou ochotny vytvořit ony mezinárodní síly, zemře ještě několik stovek, ne-li několik tisíc nevinných lidí,“ uvedl.
‚Západ je prosáklý jedem appeasementu‘
Návrh na společný postup proti IS se Zeman chystá přednést ve svém zářijovém projevu na Valném shromáždění OSN, souhlas už podle prezidenta vyjádřil ruský prezident Vladimir Putin.
„Takže zbývá přesvědčit další stálé členy Rady bezpečnosti OSN. Čínský prezident (Si Ťin-pching) mi říkal, že už o spolupráci jedná s (americkým) prezidentem (Barackem) Obamou. Bohužel právě západní Evropa je nejvíc prosáklá jedem appeasementu ,“ dodal Zeman. Nynější postoj Západu k IS přirovnal k tomu, jak se stavěl vůči Hitlerovi před druhou světovou válkou.
Zeman v rozhovoru podpořil aktivity Iniciativy Islám v České republice nechceme. „Já také nechci islám v České republice,“ řekl. Zároveň odmítl kritiku svých vyjádření k islámu obsaženou ve zprávě amerického ministerstva zahraničí, která každoročně hodnotí přístup k lidským právům v jednotlivých zemích.
