28. ledna 2018 13:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Zeman přitáhl lidi bez zájmu o politiku, Drahoš měl od počátku deficit, míní expert

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 223Diskuse
Miloš Zeman v TOP hotelu Praha po vítězství v druhém kole prezidentské volby. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Miloš Zeman v TOP hotelu Praha po vítězství v druhém kole prezidentské volby. | foto:  Dan Materna, MAFRA

PRAHA Mimořádně těsný souboj mezi staronovým prezidentem Milošem Zemanem a jeho vyzyvatelem Jiřím Drahošem rozhodla podle sociologa Daniel Kunštáta nadprůměrná volební účast. Obhájce mandátu podle něj přitáhl k druhému kolu i lidi, kteří se jinak o politiku příliš nezajímají. Drahošovi nepomohlo ani to, že se k němu podle všeho přiklonila většina voličů Pavla Fischera, Michala Horáčka a Marka Hilšera, říká v rozhovoru pro Lidovky.cz.

Lidovky.cz: Konečné výsledky mluví poměrem 51,36 procent ku 48,63 procentům ve prospěch staronového prezidenta Miloše Zemana. Liší se ta čísla dramaticky od toho, co jste předpokládal?
Od uzavření volebních místností v prvním kole bylo jasné, že výsledek bude velmi těsný. Co mě překvapilo, nejsou ani tak výsledky jako volební účast. Je velmi pozoruhodné, že došlo k jejímu velmi výraznému zvýšení. Uvědomme si, že to je volební účast, která tu dlouho nebyla ani ve sněmovních volbách. Je vidět, že atmosféra a politický diskurs ve společnosti dokázaly vybičovat k účasti nejen lidi, kteří nebyli volit v prvním kole, ale dokonce i lidí, kteří k volbám nechodí obecně. Kolik takových lidí bylo, uvidíme ze sociologických analýz.

Lidovky.cz: Na první pohled se zdá, že vyšší účast voličů nahrála prezidentu Zemanovi. Čtu to správně?
Od začátku jsem byl skeptický k hlasům, že vyšší volební účast pomůže Jiřímu Drahošovi. To se mi jevilo jako příliš odvážné tvrzení. Troufám si tvrdit, že volební výsledky naznačují to, že Miloš Zeman dokázal aktivizovat lidi, kteří jinak o politiku nemají příliš velký zájem a neúčastní se třeba sněmovních voleb. Podle mého soudu nárůst volební účasti do značné míry stojí za výsledkem, jak dopadl.

Lidovky.cz: Proč z vyšší účasti těžil Miloš Zeman, a nikoliv Jiří Drahoš?
Pokud by ke druhému kolu přišla totožná skupina voličů jako v prvním kole, tak si troufám odhadnout, že by výsledky byly opačné a Jiří Drahoš vyhrál. Aktuálně se ale zdá, že předvolební atmosféra mezi prvním a druhým kolem dokázala mobilizovat voliče, kteří zvolili jednak sázku na jistotu, a jednak člověka, který jim, neřekl bych politicky, ideologicky nebo hodnotově, ale typologicky a lidsky, vyhovuje více. Konvenoval jim spíše Miloš Zeman než Jiří Drahoš.

Sociolog Daniel Kunštát.

Sociolog Daniel Kunštát.

Lidovky.cz: Čím dokázal prezident Zeman tyto lidi aktivizovat, jakým tématem je přitáhl?
To je velká otázka, kterou plnohodnotně zodpovíme, až budeme mít data. Když se však podíváme na volební mapu, vidíme jasnou věc, která byla viditelná i v prvním kole. Antizemanovský tábor reprezentovaný Jiřím Drahošem dokázal zvítězit až na drobné výjimky, jako jsou Ústí nad Orlicí nebo Brno, v podstatě pouze v pásu od jihozápadu Čech, středních Čech skrz Prahu až po východní Čechy.

Lidovky.cz: Co z toho plyne?
Žijí tam lidé s lepší vzdělanostní strukturou, jsou tam vyšší příjmy nebo nižší nezaměstnanost. Mám na mysli střední Čechy, část východních Čech a určité regiony v jižních a západních Čechách. Jinými slovy, když se na to podíváme geograficky, Jiří Drahoš v podstatě nedokázal získat významnější podporu na Moravě. O volbách tak do značné míry nerozhodla města a vesnice, jinými slovy ten konflikt mezi městy a venkovem, ale dělící linie šla po ekonomicky vyspělejších částech Česka, tedy kulturní, politická a hospodářská centra versus periferní oblasti. Vztahuje se to také na periferní oblasti v rámci měst.

‚Jiří Drahoš měl od počátku deficit‘

Lidovky.cz: Před druhým kolem se mluvilo o tom, že pro případný úspěch Jiřího Drahoše bude důležitá podpora voličů, kteří v prvním kole volili Pavla Fischera, Michala Horáčka a Marka Hilšera. Můžeme v tuto chvíli říct, do jaké míry Jiřímu Drahošovi doopravdy pomohli?
Viděli jsme průzkumy, které naznačovaly, že většina voličů těchto kandidátů se patrně přikloní k Jiřímu Drahošovi. A tipoval bych, že těch 75 až 80 procent jejich voličů skutečně Jiřího Drahoše podpořilo. Ale předvolební atmosféra zjevně dokázala zvednout ze židle i lidi, kteří normálně k volbám nechodí.

Jak hlasovali vaši sousedé

Lidovky.cz: Můžeme o těchto lidech říci něco bližšího, co mají společného?
Zdá se, že přišli lidé s menším zájmem o politiku, méně hodnotově ukotvení a zvolili něco, co pro ně znamená jistotu, politickou kompetenci a zkušenosti. Obávám se, že Jiří Drahoš měl od počátku deficit v oslovení typu voličů, kteří nejsou politicky a ideologicky vyhranění, a naopak jsou nespokojení a naštvaní. Od začátku bylo jasné, že bude mít velký problém tento typ voličů oslovit. Může být vnímám jako někdo, kdo reprezentuje úplně jiné hodnoty a životní příběh, než který je sympatický lidem, kteří nakonec podpořili Miloše Zemana.

Miloš Zeman během svého projevu.
Dcera Kateřina a manželka Ivana Zemanová.

Lidovky.cz: Miloš Zeman získal zhruba o 150 tisíc hlasů více, než když v přímé volbě před pěti lety zvítězil poprvé. Je to obvyklé, že obhájce funkce napodruhé uspěje ještě více, když se podíváme na jiné země?
My se na to díváme prizmatem Miloše Zemana a jeho velmi zvláštního výkonu prezidentství. Ale pravda je taková, že když se podíváte na statistiky v zemích, kde je přímo volený prezident, tak obhájce má vždy výrazně lepší vyhlídky než jeho protikandidát. A to dokonce i ve chvíli, kdy vykonává mandát pro nemalou část společnosti ne zrovna dobře. A to prostě proto, že je viditelný a známý. A i když na takového prezidenta je negativní názor poměrně rozšířený, tak pro řadu voličů ten krok do neznáma, který v tomto případě symbolizoval Jiří Drahoš, vždycky může být určitým problémem.

Lidovky.cz: Proč?
Ve Spojených státech měl za posledních sto let kandidát, který obhajoval mandát, výrazně vyšší šanci než jeho vyzyvatel. Miloš Zeman tak politicky zpeněžil to, že je významným a silným hráčem politické scény, zatímco Jiřího Drahoše ještě v nedávné době neznala třetina lidí. A v době, kdy už vedl volební kampaň, ho neznala téměř polovina lidí. A ačkoliv stojí proti někomu, jehož názory, kroky a počínání nejsou úplně beze zbytku považovány za košer, v našem případě proti Miloši Zemanovi, tak přesto ten vyzyvatel tahá za kratší konec.

Daniel Kunštát

Uznávaný sociolog a politolog PhDr. Daniel Kunštát, Ph.D. působil v letech 2006 až 2016 jako vědecký pracovník Sociologického ústavu Akademie věd ČR, posledních deset let tam zastával pozici zástupce vedoucího Centra pro výzkum veřejného mínění.

Od roku 2006 přednáší na vysoké škole CEVRO Institut, kde vede katedru politologie a mezinárodních vztahů. Ve své práci se soustředí sociologii veřejného mínění, volebního chování či politickou komunikaci.

Lidovky.cz: Letošní výsledky přímé volby jsou mnohem těsnější než v roce 2013, kdy Miloš Zeman porazil Karla Schwarzenberga poměrem 55 ku 45. Znamená to, že rozdělení společnosti je ještě vyostřenější?
Nejsem si jistý, jestli je vyostřenější. Rozdělení společnosti není až takové novum, akorát to nebylo vidět tak jako v současnosti, kdy máme přímou volbu prezidenta. Ze všech možných průzkumů už od 90. let vidíme hodnotové rozdělení společnosti. Na jedné straně stojí ta část, která je vzdělanější, bohatší a ta, co využívá výhod demokratického a politického systému a systému tržního hospodářství, proti ní stojí opačná část, která trpí nejrůznějšími obavami z globalizace, dynamiky tržního hospodářství a má určitou nedůvěru k demokratickým mechanismům.

Lidovky.cz: Takže tedy mluvíme o mnohem hlubším problému, než je volba mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem, je to tak?
Vždy tu byla polovina společnosti, která nepatří mezi přesvědčené zastánce otevřenosti a svobody a spíš očekává od politiků vůdcovství a paternalismus. Očekává, aby politici zajistili primární bezpečí a sociální jistoty. Tradiční politické strany na to nedokázaly dlouhou dobu reagovat, proto dnes jsou v situaci, jaké jsou, což s tím bezprostředně souvisí. Dnes to je v jiných kulisách jen politicky viditelnější, ale že by došlo k výraznému zlomu nebo prohloubení příkopů mezi oběma stranami, to si nemyslím.

  • 223Diskuse
Jan Horák

Autor

Jan Horákjan.horak2@lidovky.czČlánky