Na schůzce potvrdí, že NATO jako organizace se přidá do mezinárodní koalice bojující v Sýrii a Iráku proti Islámskému státu (IS) a také že hodlají zvýšit své výdaje na obranu.
Vstup do koalice proti IS vyšle podle Stoltenberga jasnou politickou zprávu o aliančním odhodlání s terorismem bojovat. „A zlepší koordinaci v rámci koalice. Ale neznamená to, že se NATO zapojí do bojových operací,“ upozornil generální tajemník organizace.
Zapojení NATO do skoro sedmdesátičlenné mezinárodní koalice podpořila při příchodu na jednání i německá kancléřka Angela Merkelová. Půjde podle ní o výrazný signál o odhodlání Merkelová odpoledne u nové alianční centrály odhalí památník někdejšího rozdělení Evropy tvořený kusem bývalé Berlínské zdi. „Mám radost, že všechny členské státy se opět ujistí, že NATO zůstává ústředním prvkem naší společné bezpečnosti,“ prohlásila německá kancléřka.
Je třeba bojovat proti Islámskému státu, řekl Zeman
„Je třeba bojovat proti Islámskému státu, to za prvé. Je třeba zvýšit rozpočet armády, jako byl za mne, když jsem byl (v letech 1998-2002) premiérem,“ řekl při příchodu na summit novinářům český prezident Miloš Zeman. ČR se chce v roce 2020 dostat na úroveň 1,4 procenta HDP.
Zeman do USA zatím nepojede. Kvůli severokorejské krizi, tvrdí Kmoníček |
Britská premiérka Theresa Mayová při příchodu zdůraznila potřebu intenzivnějšího boje s terorismem v souvislosti s nedávným tragickým útokem v Manchesteru.
Politici z dalších evropských zemí zdůrazňovali právě onu potřebu dodržet to, co se ohledně zvyšování obranných výdajů domluvilo před třemi lety na summitu ve Walesu.
Program summitu
V odpoledním programu byly odhaleny památníky připomínající Berlínskou zeď a teroristické útoky 11. září 2001, na slavnostním ceremoniálu pak bylo předáno nové alianční sídlo. Proběhlo i společné fotografování a pracovní večeře šéfů států a vlád. Trump se tak sešel s čelními představiteli většiny evropských států, jednal i s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.
Vlajky zemí NATO vystoupaly odpoledne poprvé na stožáry před novým aliančním sídlem a nad hlavami státníků, včetně českého prezidenta Miloše Zemana, přelétly stíhačky. Byly mezi nimi i dva gripeny českého letectva. Nová budova ale ještě není dokončená, a tak budou civilisté i vojáci alianční centrály dál úřadovat v komplexu na druhé straně bulváru Leopolda III.
Na dnešním summitu #NATO proletěla nad našimi hlavami formace letadel vedená dvěma českými Gripeny. Na to můžeme být hrdí! #WeAreNATO
Čtvrteční setkání jsou pro Trumpa podle pozorovatelů především příležitostí seznámit se s lidmi i institucemi. Trumpův přístup k EU i NATO byl v době nástupu do funkce velmi odtažitý, alianci označil za zastaralou a o Evropské unii a jejím fungování měl zřejmě jen mlhavou představu. V poslední době však svůj přístup k alianci změnil a ani unijní diplomaté už neočekávají štiplavý tón.
Setkání v Bílém domě bylo odloženo
Zeman se měl podle původního oznámení Hradu setkat s americkým prezidentem poprvé setkat v Bílém domě v dubnu, poté začátkem května. Plánovanou návštěvu však podle nového českého velvyslance v USA Hynka Kmoníčka odsunulo řešení severokorejské krize.
O pozvání informoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček již loni počátkem prosince. Trump tehdy podle mluvčího pozval Zemana v telefonickém rozhovoru. Podle některých diplomatů ale nemuselo jít o oficiální pozvání k návštěvě Bílého domu, ale jen o neformální frázi v rozhovoru. Kancléř Mynář už dříve řekl, že Zeman by se měl datum chystané návštěvy USA dozvědět zhruba tři týdny předtím, než se cesta uskuteční.
Prezident Zeman se tak možná do Bílého domu sice podívá ještě v tomto roce, jeho prvním setkáním s Trumpem to však nebude. Podle českého velvyslance v USA Hynka Kmoníčka je návštěva Zemana v současné době na stole Národní bezpečnostní rady (NSC), za kterou v dubnu mluvil s generálem Keithem Kelloggem. NSC podle Kmoníčka v současné době „zápasí s tím, že do programu (Trumpa) dává v zásadě jenom to, na čem je napsáno velkými písmeny KLDR“.
