Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Zeman v prvním kole nevyhraje, soudí experti. Podle nich rozhodne negativní kampaň

Česko

  5:00
PRAHA - Jak velkou chuť budou mít voliči vystavit v prezidentských volbách účet Miloši Zemanovi za posledních pět let jeho funkce? Jak budou v případném druhém kole přihlížet k tomu, jaké výsledky přineslo kolo první? A lze už nyní mluvit o hlavním vyzyvateli stávající hlavy státu? Server Lidovky.cz se pokusil přinést odpovědi v následující analýze.

Volby budou podle odborníků především referendem o Miloši Zemanovi. foto:  Petr Topič, MAFRA

Oslovení odborníci se shodují v jednom. Jakkoliv Miloš Zeman vstupuje do volebního klání jako hlavní favorit, voliči budou muset přijít k urnám dvakrát. V prvním kole podle nich Zeman mandát neobhájí. „Nejzásadnější zpráva je, že prezident nejspíš nebude zvolen v prvním kole a tudíž se hledá do druhého kole protikandidát proti Miloši Zemanovi,“ potvrdil serveru Lidovky.cz respektovaný sociolog Jan Herzmann. 

První kolo bude fungovat jako konkurz, z něhož vzejde jediný antizeman. Tedy soupeř, jenž za sebou nejlépe sešikuje tábor odpůrců současného nájemníka Pražského hradu. „V průběhu kampaně se do poslední chvíle nevyprofiloval jednoznačný favorit, který by představoval dominantního vyzyvatele,“ sdělil serveru Lidovky.cz sociolog Daniel Kunštát, podle kterého se pro něj lidé rozhodnou v posledních hodinách před otevřením volebních místností.

Zeman se neštítí dojít si pro hlasy kohokoliv, upozorňuje analytik Šlerka

Ústřední motiv druhé prezidentské volby je jasný. Před volebními urnami voliči zúčtují se způsobem, jakým Miloš Zeman zastával prezidentský úřad. „Myslím, že klíčový je výkon mandátu prezidenta, kdy si z řady lidí vytvořil zaryté odpůrce a naopak pravděpodobně stejně početnou skupinu příznivců. To je hlavní věc, podle níž se budou voliči rozhodovat,“ řekl serveru Lidovky.cz politolog z Univerzity Palackého v Olomouci Pavel Šaradín. 

Lidé tak budou stát před volbou, jestli se má Česká republika dále ubírat směrem vyšlapaným za posledních pět let prezidentem Zemanem. Jinými slovy zda má být hlava státu silným hráčem domácí politiky s naplňováním svých pravomocí až na hranici ústavnosti, Česko zemí více azimutů se zvláštním důrazem na Rusko a Čínu a jestli veřejná debata bude znít především nacionálně-konzervativním tónem.

Rozdělený národ

Faktor Babiš

Sociolog Herzmann připomíná další faktory, o nichž budou lidé před vstupem za plentu přemýšlet. „Je to styl příslušného kandidáta, tedy způsob jeho vystupování a jednání, a také osobnost kandidátů nikoliv ve smyslu politického stylu, ale po stránce lidské,“ uvádí s tím, že voliči přihlédnou k věku, povaze kandidáta či aspektům spojeným s osobním životem uchazeče o Pražský hrad.

V úvahu vezmou lidé i to, jak se na domácí politické scéně uspořádaly síly v říjnových volbách do sněmovny. Přeloženo: rozhodnou o tom, jak usnadní život premiérovi Andreji Babišovi. Pokud mu budou chtít dopřát na Hradě silného spojence, vhodí do urny lístek se Zemanovým jménem. Oba muži do značné míry nahlíží na politiku podobně, vedle toho se mezi nimi během posledních let vytvořilo pevné souručenství, jakkoliv pragmatické. 

Všichni vyzyvatelé prezidenta Miloše Zemana.
Prezidentská debata na Právnické fakultě (zleva): Jiří Drahoš, Marek Hilšer,...

Do finálního výsledku pak zásadně promluví, s jakou podporou kandidáti vzejdou z prvního kola. Poločasovévýsledky mohou jak zkomplikovat obhajobu Zemanovi, tak mu cestu do druhého funkčního období otevřít. „Pokud Zeman jednoznačně vyhraje první kolo, může to být pro část jeho příznivců signál, že už to má takříkajíc ‚v kapse‘,“ míní sociolog Kunštát s tím, že v takovém případě by někteří z nich nemuseli podruhé k urnám vyrazit.

(De)moblizace voličů po prvním kole

Jenže výrazné vítězství Zemana v prvním kole může zafungovat i opačně, tedy že si díky němu vytvoří předpolí pro konečný triumf. „Kdyby se první kolo odehrálo tak, že by měl 40 procent a proti tomu bude stát výsledek kolem 20 procent více kandidátů, tak to bude mobilizovat Zemanovy příznivce a situace by pro něj byla ve druhém kole příznivější,“ upozorňuje sociolog Herzmann. 

Přímá prezidentská volba

Letos je to podruhé, kdy si Češi vybírají svého prezidenta v přímé volbě. Poprvé v prezidentských volbách přišli k urně v lednu 2013, první kolo proběhlo 11./12. ledna a druhé kolo 25./26. ledna. Do volby vstoupilo devět kandidátů včetně Miloše Zemana, Karla Schwarzenberga, Jiřího Dienstbiera, Jana Fischera či Vladimír Franze.
V prvním kole zvítězil Miloš Zeman s 24,21 procenty před Karlem Schwarzenbergem (23,4 procenta). Favorit volby Jan Fischer až třetí, když bral jen 16,12 hlasů.
Ve finále Miloš Zeman předčil Karla Schwarzenberga téměř o deset procentních bodů, zvítězil poměrem 54,8 procenta hlasů ku 45,2 procentům. V absolutních číslech volilo Zemana 2,717 milionu voličů.

Při sestavování těchto scénářů je důležité, s jakým odstupem za Zemanem se po prvním kole jeho soupeři seřadí. Pokud by rozdíly byly dramatické, vůli antizemanovského tábora vyrazit k druhému kolu by to mohlo oslabit. Současně také platí, že v prvním kole by prezidentovi nahrála nízká volební účast se silnou disciplínou především starších a méně vzdělaných voličů.

A pak je tu ještě jedné proměnná. Při minulé volbě v roce 2013 ve finálovém duelu s Karlem Schwarzenbergem k sobě Zeman přitáhl velkou část hlasů silných kandidátů Jana Fischera a Jiřího Dienstbiera, díky čemuž nakonec usedl na Hrad. Letos se takový přeliv směrem k Zemanovi neočekává, protože co do typu voličské přízně jemu podobní kandidáti, hlavně Petr Hannig, mají minimální podporu.

Podle politologa Šaradína konečné výsledky velkou měrou ovlivní to, co se ve veřejném prostoru odehraje mezi oběma koly. Naráží tím na minulou volbu a útoky nacionálního rázu na Schwarzenberga. „Očekávám velmi silnou negativní kampaň ze strany Miloše Zemana. Teď je to téměř taková selanka. Rozhodující nebudou čísla po prvním kole, ale negativní kampaň před kolem druhým,“ uzavírá.

Autor: