Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Česko

Zeman vetoval soudce kvůli sporu o Izrael. Z jinak mimořádně prestižního postu se v očích Hradu stala přítěž

Na začátku akce promluvil prezident Miloš Zeman. foto:  Michal Sváček, MAFRA

Původní zpráva
PRAHA - Před rokem se napjatě očekávalo, zda prezident Zeman vyslyší ministryni spravedlnosti Marii Benešovou. Ta navrhovala na předsedu Nejvyššího soudu Roberta Fremra, jednoho z nejzkušenějších českých trestních soudců s autoritou ve světě. Miloš Zeman ale místo tehdejšího 1. místopředsedy Mezinárodního trestního soudu v Haagu ukázal na Petra Angyalossyho, který u Nejvyššího soudu působil teprve třetím rokem.
  11:00

SHABU: Zemanova hra kolem šéfa BIS. Může vést až k výběru premiéra po příštích volbách

Benešová později uvedla, že roli při zvažování Hradu sehrál údajně věk. Angyalossymu bylo 56, Fremr byl o šest let starší. Server Lidovky.cz nyní zjistil, že důvod byl jiný. Zemanovi vadilo, že Fremr působil u soudu, který vyšetřuje i možné násilí páchané Izraelem na palestinských územích. A to Zeman, příznivec Izraele, nesl nelibě. 

Robert Fremr
Robert Fremr

Z jinak mimořádně prestižního postu se v očích Hradu stala přítěž. „Důvod, proč jsem nebyl vybrán, mi jasně sdělil pan prezident, který si mě pozval. Vedli jsme spolu dlouhou a zajímavou debatu. Osobně považuji důvod za kuriózní,“ řekl webu Lidovky.cz sám Robert Fremr, jenž je od května místopředsedou Vrchního soudu v Praze. A dodal: „Paradoxně v tom sehrála hlavní roli skutečnost, že jsem byl soudce Mezinárodního trestního soudu. Dále to nebudu rozvádět.“

Ministryně spravedlnosti Benešová, která Fremra podporovala, serveru Lidovky.cz jen vzkázala, že bere věc za uzavřenou: „Místo předsedy Nejvyššího soudu je dávno obsazené a už se k tomu nebudu vracet.“

V odpovědi na otázku, proč by působení u soudu v Haagu mělo být stopkou pro výkon funkce šéfa Nejvyššího soudu, mluvčí Hradu Jiří Ovčáček uvedl: „Komentář neočekávejte. Už z toho důvodu, že jste byl uveden v omyl, a proto pokládáte špatnou otázku.“

Jenže argumentování věkem, což jako důvod nejmenování Fremra uváděla Benešová, nelze považovat za přesvědčivé, protože Zeman v roce 2015 jmenoval do funkce šéfa Nejvyššího soudu Pavla Šámala, jemuž tehdy bylo 61 let. Byl tedy jen o rok mladší než Fremr. Zeman navíc loni navrhl Šámala i do funkce ústavního soudce, což následně posvětil i Senát.

SHABU: Marie vypadla z role. Stálé odvolávání šéfžalobce natruc je už k smíchu

Složitě obhajitelná je pak i snaha oprostit se od výběru soudců s členskou knížkou v KSČ. Zatímco Fremr byl ve straně několik měsíců v roce 1989, zmíněný Šámal v ní strávil devět let mezi roky 1981 a 1989. Faktem je, že Angyalossy v KSČ nebyl.

Zeman vystupuje dlouhodobě jako velký stoupenec a přítel Izraele. Nelíbí se mu, že soud v Haagu vyšetřuje i možné násilí páchané Izraelem na palestinských územích. „Pan prezident velmi ostře odsuzuje jeho (Mezinárodní trestní soud – pozn. red.) faktické protiizraelské postoje, jež považuje za zcela nepřijatelné,“ napsal zpravodajství Lidovky.cz prezidentův mluvčí Ovčáček. Už v únoru Hrad v reakci na prověřování možných zločinů páchaných na území Palestiny uvedl: „Svým rozhodnutím soud bohužel jen omezuje právo izraelské demokracie bránit se proti terorismu.“

Jen prezidentova vůle

Loni se Zemanově postupu při výběru šéfa Nejvyššího soudu podivovala i bývalá předsedkyně instituce Iva Brožová. „Předsedou by měl být ten nejlepší a ten nejlepší nyní zůstal stranou. Pokud je tu takto vyprofilovaná osobnost jako pan Fremr, o koňskou délku před ostatními, tak jmenování kohokoliv jiného vzbuzuje oprávněné pochybnosti, zda nebyl celý proces zpolitizován,“ uvedla Brožová.

Soudce masakrů se jde ‚poprat‘ na vrchní soud. S náznakem korupce se setkal pouze jednou

Prezident při výběru předsedy Nejvyššího soudu nemusí nic vysvětlovat. Jde o výlučně prezidentskou pravomoc danou ústavou. Omezen je pouze tím, že musí vybrat někoho ze soudců Nejvyššího sodu. „Jestli prezident uvedl k výběru nějaké důvody, tak je uvedl proto, že to chtěl kolegovi Fremrovi vysvětlit, anebo tím chtěl vyslat politický vzkaz. Podle mě to už s právem nemá nic společného, protože to nijak právo neupravuje. Upřímně si myslím, že argument řečený prezidentem nemusel být ani tím hlavním. Ale skutečně nevím, co se odehrávalo v jeho hlavě,“ řekl webu Lidovky.cz Libor Vávra, prezident Soudcovské unie.

Šéf sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) sice taktéž patří ke kritikům soudu v Haagu, avšak při obsazování postu předsedy Nejvyššího soudu by prý od toho odhlédl. „Mezinárodní trestní soud považuji za instituci zbytnou, dokonce v některých ohledech škodlivou, která vychází z pro mě pomýlených zásad mezinárodního práva. Přesto jsem považoval za úspěch, že jsme v takto vysoké funkci měli Čecha,“ řekl serveru Lidovky.cz Benda s tím, že při výběru šéfa Nejvyššího soudu by spíše než působení u soudu v Haagu zvažoval předlistopadové působení soudců.

Autor:
Témata: Domov

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!