130 let
Současný prezident Miloš Zeman.

Současný prezident Miloš Zeman. | foto: ČTK

Průzkum: Zeman vyhovuje velké části nevoličů. Drahoš byl přijatelný jen pro každého desátého

Česko
  •   6:00
PRAHA - Při pohledu na těsný výsledek prezidentské volby se zdá, že republika je rozdělená vedví. Výzkum agentury Median, který mají LN exkluzivně k dispozici, však ukazuje, že část voličů Jiřího Drahoše a nevoličů přijala vítězství Miloše Zemana. 54,2 procenta lidí je spokojeno s výsledkem, naopak nespokojenost cítí 37,5 procenta.

Velkou roli hraje to, že Zemana preferovalo podstatně víc lidí z těch, kteří ve druhém kole nepřišli k volbám. Byl přijatelný pro 44,9 procenta nevoličů, zatímco Drahoš pouze pro 9,5 procenta.

Zemanova blahopřání z čela EU. Ke znovuzvolení mu pogratulovali Juncker i Tusk

„V celkové populaci nejsou hranice vzhledem k výsledku voleb tak ostré, jako jsou mezi voliči. Pro řadu lidí byli do jisté míry přijatelní oba kandidáti, z nichž větší část se rozhodla pro Miloše Zemana. Není to tak, že by v populaci existovaly dva nesmiřitelné tábory.

Jsou vyhraněné skupiny, které ale netvoří sto procent společnosti. Naopak, je tam jistý překryv. Politici iluzi polarizace celkové společnosti využívají jako nástroj na mobilizaci voličů proti soupeři,“ řekl LN sociolog a ředitel společensko politických výzkumů Medianu Daniel Prokop.

V posledním týdnu před volbami se Zemanovi dařilo přetáhnout na svou stranu i občansky nejpasivnější skupinu Čechů, což jsou mladí lidé bez maturity, a nerozhodnuté, zvláště mezi zaměstnanci s nižšími příjmy. I proto, že zvedl náměty, které sice s prezidentským úřadem nesouvisí, ale lidi zajímají.

„Miloš Zeman zahrnul některá populární štěpící kulturní témata. V průběhu týdne vzrostly sympatie vůči Zemanovi mezi lidmi, kteří jsou proti církevním restitucím, proti zákazu kouření, nedůvěřují médiím a jsou podezřívaví vůči menšinám. Zahrnutí těchto témat do kampaně mohlo pomoct vyvolat větší emoce mezi těmi, kdo se nezajímají o skutečné prezidentské pravomoci a takzvaná hard policy témata – zahraniční politika, právní systém nebo vzdělávání,“ doplňuje Prokop.

Autoři: Kateřina Surmanová, Ondřej Koutník