Prolomení limitů by si vyžádalo likvidaci Horního Jiřetína a sousedních Černic na Mostecku, k Litvínovu by se hranice hnědouhelného lomu přiblížila na 500 metrů. „Souhlas lidí v dotčených obcích, například Horním Jiřetíně, souvisí především se znalostí toho, co by za zbourání svých domů obdrželi. Například kdyby za svůj starý dům v hodnotě milionu korun získali nové bydlení za tři miliony, tak by to byl podle mne výhodný obchod,“ dodal Zeman, který v severních Čechách kandiduje do sněmovny. Pro předsedu Občanské demokratické strany Mirka Topolánka je v této otázce zásadní ochrana soukromého vlastnictví, která je podle něj více než krajské referendum. „To, že v referendu se může většina rozhodnout, že postihne menšinu, to není demokracie. Pokud (ochrana vlastnictví) to nebude překonáno, tak se tam těžit nebude,“ deklaroval stanovisko ODS.
Zástupci ministerstev, těžebních a chemických firem, tepláren či Hospodářské komory se například tento týden v Mostě na mezinárodní konferenci o energetické bezpečnosti v EU shodli na tom, že se uhlí bude muset vytěžit a že se tuzemská energetika bez něj do budoucna neobejde.
Těžba má přednost Většina diskutujících upozornila v této souvislosti na neudržitelnost stávajících územních limitů těžby hnědého uhlí, za nimiž leží v lokalitě lomu ČSA společnosti Litvínovská uhelná 287 milionů tun uhlí.
Limity těžby uhlí chrání obce na Mostecku od 90. let minulého století. Obyvatelé Horního Jiřetína a Černic v drtivé většině odmítli rozšíření těžby a likvidaci svých domovů v referendu před pěti lety. Od té doby se takové hlasování nekonalo, a o aktuálním rozložení názorů lze tedy jen spekulovat.
Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský žádal v minulých týdnech ministerstvo životního prostředí, aby neposílalo Hornímu Jiřetínu přes 200 milionů korun na novou kanalizaci a čističku odpadních vod. Ministerstvo životního prostředí i Horní Jiřetín odklad přidělení dotace odmítají, rozhodne o ní ministerstvo financí.
Skupina Czech Coal je připravena investovat do zpřístupnění zásob hnědého uhlí za územními limity až 22 miliard korun. Projekt zahrnuje pořízení nové těžební technologie včetně vypořádání zájmů a přesídlení obcí. Záměrem společnosti Litvínovská uhelná, která patří do skupiny Czech Coal, je rozšíření těžby uhlí v lomu ČSA. Mluvčí firmy Liběna Novotná už dříve poukázala na vývoj energetické situace a dlouhodobě vysokou poptávku po hnědém uhlí. Těžební firma podle ní postupuje v souladu s horním zákonem, jenž firmě ukládá zajistit přístupnost ložiska.
Litvínovská uhelná předpokládá, že od roku 2012 klesne těžba v lomu ČSA o více než polovinu na 2,5 milionu tun ročně. Při zachování územních limitů bude činnost lomu v roce 2021 přerušena. V platném dobývacím prostoru této lokality se přitom nacházejí zásoby 750 milionů tun uhlí. V případě rozšíření těžby by bylo možné vytěžit minimálně 287 milionů tun.
