K volbám by přišly více než dvě třetiny Čechů, nejaktivnější by byli vysokoškoláci. Pokud by si mohli vybrat, lidé by za prezidenta měli nejraději diplomata nebo akademika.
Podle sociologa Daniela Prokopa ze společnosti Median se nejvyšší podíl voličů vyslovujících se pro současného prezidenta Miloše Zemana dal očekávat. „Dá se skutečně předpokládat, že v prvním kole bude silný. Tak to většinou bývá u obhajujících kandidátů, dostávají minimálně kolem 35 procent v tom středoevropském kontextu,“ komentoval pro ČRo výsledky prvního průzkumu budoucích prezidentských voleb Prokop.
Volba prezidenta: Hilšer zahodil tisíc podpisů, Horáček začne sbírat o Velikonocích |
„Nicméně za ním jsou relativně srovnáni další kandidáti, Michal Horáček a Jiří Drahoš. Je zajímavé, že nějakých 21 procent lidí dnes vůbec neví, koho by volili,“ dodal.
Hilšer, Sládek ani Štogl by neměli šanci
Další kandidáti by už skončili s velkým odstupem za první trojicí. Lékaře a aktivistu Marka Hilšera by volila dvě procenta lidí, podnikatele Igora Sládka a bývalého šéfa Rusnokova kabinetu Karla Štogla shodně jedno procento.
Voleb se určitě zúčastní 51 procent lidí, dalších 17 procent řeklo, že se spíše zúčastní. Naopak 18 procent dotázaných volit určitě nepůjde. Vysoká účast by podle průzkumu měla být mezi vysokoškoláky a také mezi lidmi nad 60 let.
Jaký by byl prezident? Kandidát Drahoš odpovídal čtenářům serveru Lidovky.cz |
„Je zajímavé, že tyto dva trendy se do velké míry vyrovnávají, protože vysokoškolsky vzdělaní volí často liberální kandidáty. V těchto volbách se dá předpokládat, že budou volit protikandidáty Miloše Zemana. A naopak starší volí častěji konzervativnější kandidáty, v těchto volbách proto budou spíše volit Miloše Zemana,“ uvedl Prokop.
Průzkum se uskutečnil od 7. do 10. dubna a zúčastnilo se ho 1008 lidí.
První kolo prezidentských voleb by se mělo podle lhůt stanovených ústavou a zákonem konat nejpozději 19. a 20. ledna příštího roku, termín vyhlásí předseda Senátu.