Zeman vs. Martin C. Putna
Martin C. Putna
Martin C. Putna První Zemanův zásah do univerzitní autonomie. Na jaře 2013 nechtěl navrženého Putnu jmenovat profesorem. Mimo jiné i proto, že se literární historik účastnil průvodu homosexuálů Prague Pride, kde držel transparent „Katolické buzny zdraví Bátoru“. Zeman se následně dohodl s tehdejším ministrem školství Petrem Fialou, že právě on předá Putnovi podepsaný jmenovací dekret na zvláštní ceremonii 25. června v Karolinu.
Zeman vs. Mikuláš Bek
Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek
V říjnu 2013 se odehrála první Zemanova „selekce“. Server Česká pozice uvedl, že mezi pozvanými na státní svátek nejsou rektoři Masarykovy a Jihočeské univerzity – předtím je zvali prezidenti Havel i Klaus. Brněnský Bek se na prezidentově „black-listu“ ocitl proto, že před volbami do sněmovny odmítl Zemanovo vystoupení na Masarykově univerzitě, neboť prezident byl v té době čestným předsedou jedné z kandidujících stran.
Zeman vs. Libor Grubhoffer
Rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer.
Českobudějovický rektor se veřejně zastal profesora Putny a nedorazil na předávání profesur, což způsobilo Zemanovu nelibost. Pozvánku na Hrad pak nedostal v říjnu 2013 ani o rok později – stejně jako Bek. „Moc bych si přál, aby příští oslava československé státnosti proběhla důstojně. Po všech stránkách. Aby už se neopakoval 28. říjen v takovéto podobě,“ řekl Grubhoffer LN, které na opakování Zemanova „bojkotu“ upozornily.
Zeman vs. Jiří Fajt
Jiří Fajt.
Letos odmítl prezident Zeman jmenovat tři navržené profesory. Patrně nejvýraznějším jménem je současný generální ředitel Národní galerie a pedagog Filozofické fakulty UK. Jako důvody pro nepodepsání profesury uvedl Hrad „informace týkající se návrhu na vyplácení odměn z komerční sféry generálnímu řediteli Národní galerie, tj. doc. Fajtovi“. O případu referovala loni v prosinci Mladá fronta DNES. Fajt nařčení odmítá.
Zeman vs. Jan Eichler
Docentu Eichlerovi, který působí na Vysoké škole ekonomické, hradní aparát vyčítá „působení v pozici propagandisty útvarů Českolovenské lidové armády (ČSLA) do roku 1979, dále pak v letech 1979–1983 na rezidentuře tehdejší Vojenské zpravodajské správy ČSLA v Paříži jako její kmenový příslušník a v letech 1984–1989 pak v pozici hlavního ideologa Hlavní politické správy ČSLA“. Univerzita zpochybnila správnost hradních informací.
Zeman vs. Ivan Ošťádal
Třetím odmítnutým je vědec z Matematickofyzikální fakulty UK. K odmítnutí podpisu vedou dle Zemana „informace týkající se evidence Agent u Státní bezpečnosti (StB). Svazek, včetně vázacího aktu, se zachoval. Dále jde o poskytnutí adresy, v 80. letech, jako krycí pro zasílání korespondence pro Státní bezpečnost ze zahraničí.“ Takovéto „lustrování“ oceňovaného pedagoga odmítla fakulta i vedení Univerzity Karlovy.
