Schůzky se účastnil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), potvrdila jeho mluvčí Alžběta Címová. „Pana prezidenta a jeho tým jsem seznámil s hlavními cíli, kterých chceme společně s armádou v nejbližších letech dosáhnout. Jsem rád, že v zásadních otázkách obranné politiky a bezpečnosti naší země jsme v naprostém souladu,“ uvedl Metnar ke schůzce. „Jednotný názor panuje i ve vnímání armády českou veřejností - osobně mě velmi těší, že veřejnost v současné době oceňuje práci našich vojáků v ČR i v zahraničí,“ dodal.
Ministerstvo obrany hledá letecké přepravce pro zahraniční mise |
Poradní tým jednal od nedělních 10:00. Při několikahodinovém jednání se podle Címové intenzivně projednávala modernizace armády a stav největších zakázek. Účastníci schůzky se zabývali problémy v akvizičních procesech, délkou a neúměrně dlouhou dobou pořizování vojenské techniky, řekla. Řeč byla také o podpoře domácího průmyslu, o zapojení českých firem do armádních zakázek i o stavu a ekonomické kondici státních podniků spadajících pod ministerstvo obrany.
Expertní tým se zajímal i o péči o veterány z druhé světové války a o koncepční řešení péče o veterány novodobé. Na pořadu jednání byly zásoby a logistika armády vyplývající ze závazků NATO, nutnost posílení 7. mechanizované brigády pásovými vozidly a vybudování výsadkového pluku u 4. brigády rychlého nasazení, dodala mluvčí. Podle ní zazněla řada podnětů, kterými se ministerstvo bude dále zabývat.
Česká republika vydává na obranu zhruba 1,1 procenta HDP, vstupem do NATO se zavázala k dvouprocentním výdajům. Alianci nyní slibuje, že dvou procent dosáhne v roce 2024. Zeman více peněz pro armádu podporuje.
Nová technika poputuje ze zahraničí
Letos ministerstvo obrany hospodaří s 58,9 miliardy korun. Peníze by v příštích letech měly putovat na modernizaci armády i nábor dalších vojáků. Podle odborníků má české vojsko vnitřní dluh asi 100 miliard korun. Ministerstvo obrany plánuje nakoupit například nová pásová vozidla pěchoty za více než 50 miliard korun, víceúčelové vrtulníky za více než deset miliard nebo mobilní radary za 3,5 miliardy korun. Dodavatelé této techniky by měli být ze zahraničí, české zbrojní firmy se ale na nich chtějí podílet.
V uplynulých týdnech se v České republice mluvilo v souvislosti s tragickými útoky na české vojáky o budoucnosti zahraničních vojenských misí. Česká armáda má v současné době vojáky především v Afghánistánu, početné jednotky jsou také v Pobaltí, Iráku nebo v Mali.
Poradci Zemana se scházejí zpravidla jednou měsíčně, naposledy rokovali 20. října o energetice
