Podle Hrubcové je zemětřesení na jihu Čech poněkud výjimečné. „Vyskytují se spíše na západě v oblasti Chebské pánve, okolo obce Nový Kostel a poté na Ostravsku,“ vysvětlila. Bylo v hloubce 23 až 24 kilometry pod zemí.
Seismoložka však zároveň upozornila, že k jednomu a dokonce silnějšímu zemětřesení došlo minulý rok na totožném místě v téměř stejnou dobu – konkrétně na začátku března. „Tehdy bylo detekováno v hloubce asi 23 kilometrů a bylo o něco silnější, otřesy dosáhly magnituda 3,5,“ popsala Hrubcová.
Naposledy v této oblasti zaznamenaly přístroje mnohem slabší zemětřesení před více než deseti lety, totiž v roce 2012. Kuriozitou je, že se tak stalo také v březnu. Hrubcová z toho však nevyvozuje žádnou zákonitost, jedná se podle ní o sérii náhod. „Kdyby to zemětřesení bylo mělké, tak bychom možná mohli spekulovat o sezonním vlivu, ale v těchto hloubkách to nejde.“
Silný hukot a možné škody
„Ačkoliv se jednalo o středně slabé zemětřesení, škody bych úplně nevyloučila,“ řekla redakci seismoložka a odkázala přitom na zkušenosti s otřesy z minulého roku. „Drobné škody tam byly, lidé také popsali hukot, chvění, dunění a zvuky, které jsou příznačné pro přejezd těžkotonážních vozidel.“ Hrubcová redakci sdělila, že je v kontaktu s kolegou v Písku, který hluk slyšel.
„V Českém masivu jsou pro šíření seismické energie příznivé podmínky díky horninám, od kterých se vlny odráží a šíří s malým útlumem. Loni ho lidé pocítili téměř až na Šumavě, vůbec se nedá říct, že by v tomto smyslu bylo malé,“ míní Hrubcová.
Mimo dat z přístrojů získává Geofyzikální ústav cenné informace také od obyvatel. „Ráda bych touto cestou dotčené čtenáře vyzvala, aby vyplnili makroseismický dotazník, který naleznou na našich stránkách,“ vybídla. Loni se z podobného šetření sešlo více než 1 500 odpovědí.
„Ozvala se velká rána. Nejdřív mě napadlo, že se žene bouřka. Pak jsem přemýšlela, jestli náhodou nenabouralo auto. Ukázalo se ale, že to bylo zemětřesení,“ popsala mirotická starostka Martina Mikšíčková.
Žádné škody na obecním majetku neevidovala. „O ničem nevím. Je možné, že lidé nahlásili škody pojišťovně, ale k nám se nic nedoneslo. Co se týče, obecního majetku, žádné poničení jsme nezpozorovali,“ dodala.
Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí (OIŽP) poukazuje na to, že Mirotice se nachází přibližně 30 kilometrů od jaderné elektrárny Temelín. V její blízkosti by měl v budoucnosti stát malý modulární reaktor (SMR).
„Na nedávném zjišťovacím řízení vlivu životního prostředí (EIA) k SMR v Temelíně jsem loňské zemětřesení u Mirotic a jeho absenci v podkladech k možnému novému atomovému bloku připomněl. Protože se v podkladech EIA loňské zemětřesení nezmiňuje, apeluji na to, že by výskyt nejen loňského, ale i toho letošního zemětřesení u Mirotic měl být brán v potaz jako důležitý prvek při plánování případné výstavby atomového reaktoru v Temelíně,“ uvedl Pavel Vlček z OIŽP. Malý modulární reaktor u Temelína má stát na ploše 15 hektarů.
Násun Afriky
Všechna zmíněná zemětřesení způsobila tektonická činnost, která reaguje na pohyby desek zemské kůry. „Dochází k násunu Afriky na alpinské vrásnění směrem k Evropě, což se pak dotýká i středoevropské oblasti,“ vysvětlila Hrubcová.
Odbornice také popsala, že seismologové nejsou schopni předpovědět všechny tři parametry najednou – míru pravděpodobnosti, čas a velikost. „Předpověď se dnes ještě nedá udělat tak, aby se s jistotou dalo říct, jaké bude magnitudo.“
Česká republika vykazuje díky své geotektonické struktuře relativně slabou seismickou aktivitu, která je omezena na obvodové části Českého masívu. Nejčastěji se otřesy půdy objevují na Chebsku a Sokolovsku a až na výjimky nepůsobí žádné škody.
I ty nejsilnější mají obvykle magnitudo, kterým se označuje výchylka pohybu půdy při zemětřesení, do tří stupňů. Otřesy okolo dvou stupňů většinou lidé nezaregistrují, a pokud ano, tak spíše v noci, kdy je klid a ticho. Nejsilnější zemětřesení se za poslední dekády vyskytlo na Chebsku v roce 1985 a mělo magnitudo 4,6.
Čtvrteční zemětřesení zaznamenali lidé na Písecku, Strakonicku, Příbramsku a dalších oblastech v jižních a středních Čechách. Na sociálních sítích někteří popisovali, že slyšeli zvuky připomínající silné hřmění při bouřce nebo letící letadlo. Mnozí zaregistrovali i drnčení skla, zvláštní dunění, silnou táhlou ránu či neklid domácích zvířat.
Bylo cítit i v Raděticích na Táborsku. „Nejdřív jsem myslela, že projíždí nějaký velký traktor s válcem, jak to hučelo. Trvalo to ale dlouho a zvuk se nepřibližoval ani neoddaloval a na silnici žádný stroj,“ popsala Marie Kučerová.