Nečekané konce klíčových hráčů bývají různé. Karel Poborský byl před čtyřmi lety ze Sparty vyhozen poté, co „vyjádřil výhrady vůči trenérovi, které nemůže tolerovat žádný klub“. Erich Brabec zase ve Slavii skončil, protože „nezapadá do nové koncepce klubu“.
Pravda je, že Slavia novou koncepci potřebuje jako sůl, protože ve většině jarních utkání nic takového nebylo vidět. Jako vysvětlení pravé příčiny, proč musel kapitán z Edenu zmizet, to však neobstojí. Spíše se šeptá o tom, že Brabec zapomínal na taktické pokyny Karla Jarolíma, hrál jinak, než měl, a přísný kouč s ním jednoduše ztratil trpělivost.
Není to šťastné řešení. Brabec si jednoduše takový konec nezasloužil, ale úskalí jeho nečekaného odchodu spočívá v něčem jiném. Přesně dva měsíce před vstupem do kvalifikace o Ligu mistrů se totiž ve slávistické kabině schyluje k dalšímu zemětřesení. Stejně jako v zimě, loni v létě... A to nevěští nic dobrého.
