Jiří Niederle byl uznávaným odborníkem v oblasti částicové a matematické fyziky. Kromě své vědecké práce se také významně podílel na rozšíření zahraničních styků Akademie věd. „Hned po roce 1990 vyjednal náš vstup do Evropské organice pro jaderný výzkum CERN, za což mu jsou všichni ostatní čeští fyzikové velice vděčni,“ připomíná astrofyzik Jan Palouš. Podle jeho slov se dnes právě zásluhou profesora Niederleho čeští experti významně podílejí například na pokusech na největším urychlovači LHC.
Vedle toho pomohl zapojit Česko do řady dalších mezinárodních vědeckých projektů. „Postavil akademii, do té doby orientovanou na východní státy, na dlouhé a pevné nohy. Coby předseda rady akademie pro zahraniční styky domluvil na 60 smluv o spolupráci s partnery v zahraničí,“ říká profesor Jan Palouš, který ho v této funkci před pěti lety nahradil.
Věda jako umělecké dílo Jiří Niederle se narodil 3. května 1939 v Praze. Když v mládí zvažoval svoji další profesní kariéru, rozhodoval se mezi přírodními vědami a malířstvím a hudbou. Nakonec zvolil vědeckou dráhu. Vystudoval Fakultu technické a jaderné fyziky ČVUT a od roku 1961 pracoval ve Fyzikálním ústavu Československé akademie věd. Postupně se dostal na vedoucí místa a v období 1990 až 1991 byl zástupcem ředitele. Zároveň byl od roku 1979 docentem Matematickofyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Na umění ale nezanevřel. V roce 1999 například popisoval svoji práci těmito slovy: „Výsledky, které nelze přímo experimentálně ověřit, musí být logicky konzistentní, krásné a elegantní. Dá se říci, že je to podobné jako s uměleckým dílem. Buď vás na něm něco dráždí a rozčiluje, a pak s ním není něco v pořádku, nebo je dokonalé, krásné a elegantní, a pak vypovídá o něčem v přírodě.“
Jiří Niederle byl ženatý, v roce 1965 si vzal Jindru Stárkovou a začátkem 70. let se jim narodili dva synové - Jiří a Jindra.
