PRAHA Michal Dočolomanský byl od absolutoria herectví na bratislavské VŠMU v roce 1964 až do své smrti členem činohry Slovenského národního divadla. Zde vytvořil řadu pozoruhodných rolí zejména klasické dramatiky, mezi jeho slavné postavy patřila například titulní role v Ibsenově Peeru Gyntovi. Velkou popularitu ovšem získal svým ztvárněním Jánošíka v muzikálu Ernesta Brylla a Katerzyny Gärtnerové Na skle malované. Inscenace Karola Zachara měla premiéru v roce 1974, o čtvrt století byla stále ještě na repertoáru SND, v té době dosáhla 555. reprízy a Dočolomanský byl jedním ze tří herců z původního obsazení. I tehdy byl schopen vyhovět mimořádné náročnosti své role, diváci oceňovali zejména jeho temperamentní pohybové kreace. Poslední rolí na jevišti SND byl duch Hamletova otce v Shakespearově tragédii (režie Peter Mikulík). Herec také loni obdržel Řád Ľudovíta Štúra za zásluhy v oblasti kultury.
Dočolomanský byl ve dvacetiletí, které předcházelo změně poměrů v roce 1989, oblíbený v celém tehdejším Československu. Patřil do silné sestavy slovenských herců -představitelů výrazných mužských charakterů, která se etablovala v divadle i ve filmu závěrem 60. let - patřil sem například Milan Kňažko, Martin Huba, Vlado Durdík nebo Juraj Kukura. K jejich popularitě přispěly i četné inscenace, které vznikaly v rámci tzv. slovenských televizních pondělků. Dočolomanský i zde vytvořil mnohé zajímavé role, za všechny je třeba připomenout knížete Zvjozdiče v televizním přepisu Lermontovovy Maškarády.
Michal Dočolomanský se narodil 25. března 1942 v obci Nedeca v dnešním Polsku. Otec byl učitel, který často musel měnit své působiště, a tak se rodina stěhovala. Při působení mezi slovenskou menšinou v Sedmihradsku se seznámil se svou manželkou - Michalova matka Floriana byla rumunského původu. Na konci druhé světové války se rodina přestěhovala do Svätého Jura. Zde se Dočolomanský poprvé seznámil s divadlem, hrál v tamějším ochotnickém divadle, jeho první rolí byl údajně Káj v Andersenově Sněhové královně. Po základní škole se vyučil automechanikem a pak byl přijat na bratislavskou VŠMU.
Filmy začal točit poměrně brzo ještě za studií na VŠMU. Byl vyhledávaným typem mladého romantického a vesměs kladného hrdiny, který však často skrývá složité vnitřní rozpory. Mezi jeho první snímky patří Tvář v okně (1963), kde se sešel s Jurajem Kukurou, televizní balada podle Margity Figuli Tři kaštanové koně (1966) či Kolonie Lanfieri (1969). V dalším období byl Dočolomanský jedním z nejobsazovanějších slovenských herců - ve filmu i v televizi. Natočil desítky snímků různých žánrů -Zlozor, Měděná věž, Bačova žena či Hřích Kateřiny Padychové. Přízeň diváků mu přinesly i komedie Oldřicha Lipského: ve snímku Adéla ještě nevečeřela (1977) vytvořil postavu neomylného detektiva Nicka Cartera, v obdobné nadsázce se odehrával i film Tajemství hradu v Karpatech (1981), kde si zahrál hraběte Felixe Telekeho z Tölökö. Jeho filmografie zahrnuje jak spolupráci s výbornými režiséry, tak i některé prorežimní agitky - vytvořil například dvakrát postavu Gustáva Husáka - poprvé v Traplově slátanině Vítězný lid, podruhé v dvoudílném velkofilmu o Slovenském národním povstání (Poema o svědomí). Na jeho kontě je i Jan Šverma ve Vávrových Dnech zrady, monumentální fresce oslavující světodějnou roli KSČ. A také seriály Inženýrská odysea a Chlapci a chlapi. Výborný byl však jako Valent Pichanda v Jakubiskově Tisícročnej včele (1983) či Emil Oršula v sociálněkritickém Hollého snímku Mrtvi učia živých. Hrál také v seriálu Adama Šangala, v šestidílném televizním filmu Alžbětin dvůr (1986). Po roce 1989 dál točil - objevil se např. ve filmech Corpus delicti, Perníková věž, Bestiář a v seriálech Četnické humoresky a Horská služba.
Michal Dočolomanský byl rozvedený a měl dvě děti. Jeho synovec Viliam je úspěšný divadelní režisér, který v Praze založil soubor Farma v jeskyni. Dcera žije v zámoří a syn Michal působí jako hudebník a manažer slovenské country scény.
***
Filmy, televizní
inscenace a seriály
(výběr)
Tvář v okně 1963
Tři kaštanové koně 1966
Kolonie Lanfieri 1969
Měděná věž 1970
Zlozor 1971
Hájnikova žena 1971
Adam Šangala 1972
Dny zrady I. II. 1973
Hřích Kateřiny Padychové 1973
Do zbrane, kuruci! 1974
Adéla ještě nevečeřela 1977
Noční jezdci 1977
Maškaráda 1977
Inženýrská odysea 1981
Tajemství hradu
v Karpatech 1981
Mrtví učí živé 1983
Tisíciletá včela 1983
Alžbětin dvůr 1986
Eugen Onegin 1988
Pouto nejsilnější 1990
Četnické humoresky 1997
Horská služba 1998
Perníková věž 2002
Indiánské pohádky 2007