OSTRAVA Miloval literaturu a svobodu slova natolik, že začal v dusivé atmosféře minulého režimu opisovat a šířit Masarykovy a Patočkovy knihy. A to se Jaromíru Šavrdovi stalo osudným.
„Jeho případ nemá v bývalém Československu měřítko,“ tvrdí ještě dnes o pronásledování Šavrdy jeho přítel a provozovatel samizdatové knihovny Libri prohibiti Jiří Gruntorád. Osud literáta je výjimečný zejména tím, že Ostravsko na rozdíl od Brna a především Prahy nemělo mnoho odpůrců režimu. Alespoň ne těch hlasitých.
Nebýt několika pobytů ve vězení, možná by letos spisovatel, básník a publicista Šavrda oslavil 75. narozeniny. Výročí si však včera připomněli Ostravané bez muže, který za boj proti útisku zaplatil před dvaceti lety životem a nedožil se tolik očekávaného převratu.
Poprvé byl spisovatel vězněn dva a půl roku v roce 1979. V rozsudku mu soud vyčítá, že opsal nejméně čtrnáct knih. Mezi nimi například Úsměvy Jana Masaryka, Kacířské eseje o filozofii dějin Jana Patočky nebo Švandrlíkovy Černé barony. V té době byl kvůli svému zdravotnímu stavu v plném invalidním důchodu.
Když si svůj trest v roce 1981 odpykal, podepsal Chartu 77 a za osmnáct měsíců šel do vězení s nálepkou recidivisty znovu. Tentokrát na pětadvacet měsíců. „Jaromírův zdravotní stav byl velice vážný, ubral osmnáct kilogramů a těžce se pohyboval,“ popsala tehdy vdova Dolores Šavrdová druhé věznění svého muže.
Marné byly dopisy tehdejšímu prezidentovi Gustavu Husákovi, které mu kromě zástupců československé opozice posílali i mnozí evropští spisovatelé. Všichni upozorňovali na podlomené zdraví muže, který se provinil pouhým opisováním knih na stroji. Těch zabavila StB rodině při nespočtu domovních prohlídek celkem šest.
Z pobytu ve věznici v Ostrově nad Ohří později vznikla Šavrdova kniha Přechodné adresy o otřesném stavu komunistického vězeňství normalizačního Československa. Ven se dostal už jako hodně nemocný muž.
Koncem osmdesátých let se z bytu manželů Šavrdových stalo centrum opozičního hnutí na Ostravsku. Jak se ukázalo po pádu režimu, byt byl prošpikován odposlechy a někteří z návštěvníků byli agenty Státní bezpečnosti.
Šavrda se převratu nedožil, zemřel 2. 5. 1988. Když do Ostravy pár dnů po zvolení přijel prezident Václav Havel, jeho první kroky vedly právě k Šavrdovu hrobu. V roce 1993 se stal in memoriam čestným občanem Ostravy a o pět let později mu prezident propůjčil řád T. G. Masaryka. V Ostravě je po něm rovněž pojmenována ulice.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
