PRAHA Jiří Velemínský se zabýval především výzkumem DNA a mutacemi u rostlin. Jeho zásluhou se podařilo nastoupit do rozjíždějícího se vlaku buněčných a molekulárně biologických přístupů, který valná část české rostlinné biologie v počátečním období zmeškala. „V českých zemích začal jako jeden z prvních studovat rostlinnou genetiku na molekulární úrovni a dovedl tento obor na špičkovou světovou úroveň,“ řekla o Velemínském bývalá předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová.
Velemínskému se podařilo již na počátku vědecké kariéry seznámit s posledním vývojem v oboru. Díky řadě zahraničních stáží a pobytů poznal špičková světová pracoviště a dokázal jejich poznatky během svého působení v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd zprostředkovat české vědě.
Velká část jeho práce se soustředila na poznávání procesů řídící funkce DNA v jádře rostlinných buněk. Jako jeden z prvních na světě dokázal, že rostliny mají schopnost opravovat svou dědičnou informaci stejně tak, jako to předtím vědci dokázali u modelů bakteriálních a savčích buněk.
Jiří Velemínský patřil k těm, kdo uváděli na laboratorní jeviště nenápadnou brukvovitou rostlinu huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), která se počátkem 80. let stala královnou rostlinné molekulární biologie a zůstává jí dosud. Šlo o vůbec první rostlinu s „přečteným“ genomem. Je to základní model používaný v rostlinné genetice dodnes a na všech pracovištích světa.
Jiří Velemínský byl v letech 2001 až 2005 místopředsedou Akademie věd zodpovědným za chemické a biologické vědy. Byl místopředsedou Grantové agentury ČR pro oblast živé přírody a chemických věd. Za dlouholetou vědeckou a organizační činnost v experimentální botanice byl vyznamenán nejvyšším oceněním Akademie věd ČR, medailí De Scientia et Humanitate Optime Meritis.
