Luboš Hrůza se narodil 28. března 1933 v Jihlavě. Spolupracoval s divadly v Jihlavě a Ostravě a v roce 1967 získal na prvním ročníku Pražského quadriennale stříbrnou medaili. S Ladislavem Smočkem, Jaroslavem Vostrým, Janem Kačerem a Evaldem Schormem stál dva roky předtím u zrodu Činoherního klubu.
Cena kritiků za Ibsena Po emigraci byl Hrůza v letech 1968 až 1997 šéfem výpravy Národního divadla v Oslu. Koncem 70. let tam získal cenu divadelních kritiků za tlumočení Ibsenových her, především za scénografii ke hře John Gabriel Borkman.
Od roku 1990 působil opět v České republice, především na své „mateřské scéně“ v Činoherním klubu. Spolupracoval pak i s Národním divadlem v Praze, Divadlem na Vinohradech, brněnským Národním divadlem, Klicperovým divadlem v Hradci Králové a plzeňským Divadlem Alfa. Bohatou Hrůzovu činnost připomněl letos Divadelní ústav na výstavě v pražské galerii Černá labuť. Právě včera byla otevřena ve Stockholmu.
