6. května 2006 12:12 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Zemřel stihač z bitvy o Británii generál Peřina

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 36Diskuse
Generál František Peřina. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Generál František Peřina. | foto: Alžběta JungrováLidové noviny

PRAHA Ve věku 95 let dnes zemřel legendární pilot z druhé světové války generál František Peřina. Proslavil se během bojů ve Francii a hlavně při letecké bitvě o Velkou Británii.

Zdravotní stav slavného pilota se zhoršil před několika týdny. Dne 21. dubna byl převezen do pražské Ústřední vojenské nemocnice, kde dnes ráno zesnul. Podle lékaře Františka Vlčka byly příčinou smrti následky chronického onemocnění a celkové vyčerpání organismu.

Několik dní před jeho hospitalizací zemřela i jeho manželka Anna Peřinová-Klimešová, se kterou žil přes šedesát let. Vzali se v červnu 1939, o den později Peřina odešel z protektorátu Čechy a Morava. Jeho ženu nacisté celou válku věznili.

"Byl to hrdina, vynikající člověk. Budoval s námi novodobé tradice armády, proto je to pro armádu citelná ztráta," řekl náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Leteckých es z druhé světové války jako byl on, žije podle něj v Česku už jen velmi málo.

Peřina patřil k nejznámějším českým pilotům. Za války sestřelil nejméně 12 německých letadel. Věhlas a úctu vysloužil, když zcela sám zaútočil na skupinu letadel fašistické Luftwaffe, aby ochránil zbylé bombardéry ze své letky. "Přesila byla neúměrná, myslel jsem si, že budu zabit. Ve válce se ale uvažuje jinak - na vás nezáleží," komentoval svoje hrdinství v jednom z rozhovorů. Manévr odnesl prostřeleným předloktím a 16 střepinami v pravé noze. Při jiné operaci byl sestřelen nad Paříží a vážně zraněn.

V emigraci pracoval pro NASA i Boeing
Po únoru 1948 byl Peřina komunisty propuštěn z armády. V dubnu 1949 společně s manželkou a kamarádem uletěl na sportovním letounu do americké zóny obsazeného Německa. Po několika letech strávených v britské RAF a v Kanadě se nakonec usadil ve Spojených státech, kde se podílel mimo jiné na navrhování sedadel do kosmického programu Gemini a do proudového letadla Boeing 747. V roce 1993 se natrvalo vrátil do České republiky.

Za své činy dostal řadu vyznamenání, například Československý válečný kříž, Řád Bílého lva i několik zahraničních ocenění. Ke svým nedávným 95. narozeninám obdržel od prezidenta Václava Klause čestnou plaketu a od ministra Kühnla čestný kord.

lidovky, čtk
  • 36Diskuse