Roubík byl také spoluautorem Muzea moderního umění v Lillehammeru či autorem rekonstrukce českého velvyslanectví v Oslu a dalších staveb v České republice i v zahraničí.
Proslavil se knihovnou v Alexandrii i kritikou blobu Martin Roubík působil i jako pedagog - vedl ateliér na pražské Fakultě architektury ČVUT, přednášel také v cizině. V posledních letech na sebe upozornil ceněným soutěžním návrhem na Velké egyptské muzeum v Gize a nedávno také svým veřejným angažmá, kdy zastupoval české a zahraniční architekty kritizující soutěž o Národní knihovnu.
Roubík studoval na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové a na Škole architektury v Oslu, kam odešel počátkem 70. let, a také na Yokohama Design Research Institute. Po absolutoriu nastoupil v Oslu do ateliéru Lund + Slaatto Arkitekter, v roce 1987 spoluzakládal nadaci pro architekturu ROM a o rok později legendární skupinu Snohetta, s níž zvítězil v mezinárodní soutěži na Alexandrijskou knihovnu v Egyptě. S touto kanceláří postavil v 90. letech další významné stavby jako Umělecké muzeum v Lillehammeru či most přes fjord v Telemarku. Je autorem návrhu rekonstrukce Fíkovny v Královské zahradě Pražského hradu a dalších staveb v ČR i v zahraničí.
Úspěšně se sám i jako vedoucí kanceláře GEM architects účastnil řady mezinárodních a domácích soutěží, poslední velký úspěch zaznamenal se svým návrhem v soutěži o Velké egyptské muzeum. Jako pedagog působil nejprve v norském Trondheimu a od poloviny 90. let především na pražské Fakultě architektury ČVUT. Byl rovněž zvolen děkanem Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci, rektor ho však nejmenoval. Přednášel i v Göteborgu, Oxfordu, dánském Aarhusu, ale také v Káhiře.
