Narodila se 20. března 1951 v Praze. Během studia filozofie a historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze stihla navštěvovat přednášky Jana Patočky a Milana Machovce.
Roku 1974 nastoupila do Ústavu československých a světových dějin Československé akademie věd (nyní Historický ústav Akademie věd České republiky), v němž setrvala celou profesní kariéru, tedy bezmála 45 let.
V Ústavu působila ve funkcích zástupkyně ředitele, předsedkyně vědecké rady, vedoucí nakladatelství a řadu let také jako vedoucí oddělení biografických studií. Externě přednášela na Fakultě architektury ČVUT, FF UK a také na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde její přednášky o českých dějinách a společnosti absolvovaly stovky budoucích novinářů.
Odborně začínala u politických dějin 19. a 20. století, postupně se ale přesunula zejména ke studiu dějin všedního dne (Jak se žilo za časů Františka Josefa I.), dějin reklamy (Zlaté časy reklamy), školství (Rákoska v dílně lidskosti) a ženského hnutí.
Sestavila také několik učebnic pro různé stupně škol. Řada jejích studií vyšla i v Rakousku, Polsku a dalších státech. Zapojila se do několika velkých mezinárodních projektů a významně se podílela na popularizaci oboru v rozhlase a v televizi.
Zásadní je pak její podíl na vydávání Biografického slovníku českých zemí: tento generační projekt mezinárodního významu se jí povedlo dovést z fáze záměru do reálného vydávání a v letech 2004-12 byla hlavní redaktorkou prvních 15 svazků tohoto slovníku.